Nejhorší místo zimy v Česku. Jen 6 dní tu šlo dýchat

- Dnes, 10. 2. 2010, Pavel Baroch - 

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=660459 
 

Mapa znečištění ovzduší mikroskopickým prachem v pondělí 25. ledna 2010, Autor: ČHMÚ:



Ostrava - Podle platného hygienického limitu může být v ovzduší vysoká koncentrace jemných částic prachu maximálně 35krát do roka. V Ostravě-Bohumíně byl ve středu tento denní limit překonán už po šestatřicáté. Stačilo k tomu 42 dní letošního roku.

Severní Morava a Slezsko jsou od počátku roku s krátkými přestávkami na nadýchnutí zahaleny do smogu. Špinavý vzduch je také v Praze, Ústeckém kraji a dalších regionech.

Důvod? "Letos máme po dlouhé době zase normální zimu," řekl Aktuálně.cz Jan Macoun, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.

V zimních měsících jsou tradičně špatné rozptylové podmínky. Kvůli silným mrazům, kdy teploty běžně klesají hodně pod nulu, musí domácnosti, ale i úřady nebo podniky více topit. K tomu se přidávají ještě škodliviny z továrních komínů a automobilových výfuků.

Několikanásobně překročené limity
Na některých místech v Moravskoslezském kraji proto letos koncentrace mikroskopického prachu, na který se mohou vázat další škodliviny včetně rakovinotvorných látek, až sedminásobně překročily hygienické normy.

Vzduch na Ostravsku se jen tak nezlepší
Především na Ostravsku s vysokou koncentrací těžkého průmyslu se přitom situace nejspíš ještě roky nezlepší. Při zhoršených rozptylových podmínkách tam vzduch vždycky zhoustne.

"Obávám se, že to tam ještě nějakou dobu bude trvat," odhaduje Jan Macoun z hydrometeorologického ústavu.

Ministerstvo životního prostředí přijalo novou smogovou vyhlášku, podle níž úřady mohou nařídit továrnám a dalším zdrojům omezit výrobu. Ovšem až příští zimní sezonu se ukáže, nakolik dokáže špinavý vzduch aspoň trochu vyčistit. Nejprve totiž musí všechny firmy vypracovat své regulační plány.

Ministerstvo chystá i nový zákon o ochraně ovzduší, který by Ostravsku také mohl pomoci. Už teď ho ovšem firmy kritizují a podle vlády Jana Fischera by se mohl stát jednou z překážek, jak zemi vyvést z ekonomické krize.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který na Ostravsku právě vede výzkum o vlivu špinavého ovzduší na zdraví lidí, hovoří o tom, že politici a úřady situaci v Moravskoslezském kraji dlouhodobě podcenili.

Horší než za komunistů, říká lékařka
Ostravská dětská lékařka Eva Schallerová dokonce tvrdí, že tamní ovzduší bývá špinavější než v 80. letech minulého století.

"Před několika dny jsme tu měli hodnoty znečištění horší než za komunistů," citovaly Schallerovou Lidové noviny.

Podle Jana Macouna z Českého hydrometeorologického ústavu se dá situace před listopadem 1989 a dnes těžko srovnávat. V současnosti například stanice měří koncentrace prachu menší než 10 mikrometrů, což se tehdy nedělalo, sledovala se jen celková prašnost.
"Změnila se i skladba emisí," upozornil náměstek Macoun. Před listopadem 1989 byl obecně největším problémem oxid siřičitý, který se podařilo výrazně omezit odsířením elektráren, chemiček a dalších provozů. Dnes je velkým problémem mikroskopický prach.

"Kvalita ovzduší se obecně nepochybně zlepšila," dodal Jan Macoun z hydrometeorologického ústavu.

Na Ostravsku se umírá dřív. Může za to i špinavý vzduch

17.1.2010, Pavel Baroch, Aktualne.cz

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=657963


Zkraje letošního roku koncentrace jemného prachu několikanásobně překročily hygienické limity

Praha - Lidé na Ostravsku se dožívají nižšího průměrného věku, než je v republice obvyklé.

Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny za to může i tamní vzduch znečištěný jemným prachem a dalšími škodlivinami včetně rakovinotvorných látek.

Například muži v Ostravě umírají asi o 1,5 roku dříve, než je celostátní průměr. V Karviné se rozdíl dokonce blíže ke dvěma rokům. Zkraje 80. let se přitom muži na Ostravsku dožívali zhruba stejného věku, jako byl republikový průměr.

Kratší život mají v Ostravě a Karviné i ženy, ovšem rozdíl s celorepublikovým průměrem není tak velký jako u mužů.

Nejšpinavější vzduch v Evropě
Ovzduší v Moravskoslezském kraji a přilehlých polských okresech je přitom v některých ohledech nejšpinavější v celé Evropě.

Potvrdilo se to i v prvních dnech letošního roku, kdy vzduch kvůli exhalacím a "vhodným" meteorologickým podmínkám už několikrát výrazně zhoustnul. Například v úterý koncentrace polétavého prachu místy i více než trojnásobně překročily hygienický limit.

Kromě špinavého ovzduší má na kratší život vliv rovněž to, jestli dotyčný člověk kouří, co jí, jestli sportuje nebo kolik pije alkoholu.

17 mrtvých, 21 let absence
Skupina expertů v odborném časopise Ochrana ovzduší vypočítala, kolik lidí zemře v ostravské čtvrti Radvanice/Bartovice kvůli vysokým koncentracím mikroskopického prachu menšího než 2,5 mikrometru.

"Dlouhodobá inhalace pravděpodobně může zavinit ročně úmrtí na všechny diagnózy asi u 17 osob," konstatuje se v článku, v němž odborníci propočetli i to, jak dlouho lidé kvůli různým chorobám marodí a nechodí do práce. Došli k neuvěřitelnému číslu 21 let.
"Počet dnů s omezenou aktivitou, kdy postižené osoby nepůjdou do práce, předčilo očekávání," poznamenali autoři průzkumu.

Úředník nadýchá více jedů než strážník
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě porovnává, kolik jedů nadýchají městští strážníci v Praze a v Karviné a kolik úředníci v Ostravě.

Údaje jsou velmi zajímavé: ostravský úředník v uzavřené kanceláři nadýchá v zimních měsících asi třikrát více karcinogenních látek než pražský strážník, který chodí po ulicích přeplněných auty.

"V místnosti přitom bývá tak padesát, šedesát procent toho, co je obvykle venku," řekl Aktuálně.cz Šrám.

Čtyřikrát víc dětí má astma
Znečištěné ovzduší má výrazný vliv i na zdravotní stav dětí. Na Ostravsku například trpí astmatem až 4krát více dětí než jinde.

Když experti porovnávali astma u dětí v Prachaticích na Šumavě a v zaprášené Ostravě, zjistili, že tato choroba se projevuje u ostravských dětí dříve než u prachatických.

U některých dětí zjistí lékaři astma už pár měsíců po narození. A nejvíce tato nemoc propuká u ostravských dětí mezi půl rokem a 3,5 lety.
 

Z české krajiny zmizely desítky tisíc stromů

PRAHA - 3. 2. 2010 (Arnika-Centrum pro podporu občanů)

http://www.stromy.arnika.org/tiskove-zpravy/z-ceske-krajiny-zmizely-desitky-tisic-stromu


Více než 25 tisíc stromů zmizelo za posledních pět let z české krajiny. Toto šokující zjištění vyplývá z průzkumu sdružení Arnika, který provedlo mezi správci silnic v celé republice. Zatímco silničáři celé roky masivně káceli aleje, nové stromy sázeli sotva polovičním tempem. Pokud by tento trend pokračoval, mohly by během krátké doby zcela zaniknout aleje, které lemují silnice už pět století. Arnika se obává, že kácení může pokračovat i letošní zimu.

„Vykácením alejí bychom navždy ochudili naši krajinu. Stromořadí k ní patří stejně neodmyslitelně jako třeba jihočeské rybníky,“ říká mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. Její organizace oslovila přesně před rokem všechny silniční správy v Čechách a na Moravě a sestavila přehled kácení a vysazování stromů podél silnic.

Z průzkumu vyplynulo, že mezi lety 2003 a 2008 bylo pokáceno 53 744 stromů v alejích podél silnic II. a III. třídy. Vysázeno však bylo jen 28 621 stromů. Do průzkumu nejsou zahrnuty kraje Královéhradecký, Středočeský a Vysočina – silniční správy v těchto krajích odmítly údaje poskytnout. Přehled nezahrnuje ani kácení podél silnic I. třídy, které jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Kompletní čísla tak mohou být ještě horší (1).

„Dlouhodobý trend ukazuje, že aleje z krajiny skutečně mizí. Kácí se prakticky dvakrát více stromů, než kolik se vysazuje,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Skalský ze sdružení Arnika. Ten zároveň upozorňuje na další úskalí statistiky. „Z vyjádření silničních správ vůbec nevyplývá, zda nově vysazené stromy rostou v alejích podél silnic. Je téměř jisté, že část stromů byla vysazena úplně jinde,“ vysvětluje Skalský. Nové aleje přibývají jen velmi zřídka a za jejich vznik se často zaslouží spíše místní občanské iniciativy.

Arnika se již loni obrátila na hejtmany všech krajů a vyzvala je, aby zastavili kácení zdravých stromů a připravili obnovu alejí. Svou výzvu opakovala také letos v lednu, kdy vyšlo najevo, že silničáři opět plánují masivní kácení.

Zatímco v posledních dvou letech byla silničářským zaklínadlem pro mýcení stromořadí „bezpečnost silničního provozu“, letos začíná převažovat poukazování na údajně špatný zdravotní stav stromů. „Je jisté, že odumřelé stromy a stromy v havarijním stavu je třeba z okrajů silnic odstranit. V praxi se ale zdravotní stav stromů zneužívá k neoprávněnému kácení celých stromořadí, a to i tam, kde by adekvátní ošetření stromů obnovilo jejich funkce na řadu let,“ říká Jakub Esterka z Arniky. „Pokud se kácí, měly by být odstraněny jen nemocné stromy, ne celá alej. Nezbytné je současně vysadit nové stromy, aby se alej postupně obnovovala. To se bohužel neděje a zejména proto aleje rychle mizí,“ doplnil Esterka. Při požadavcích na kácení z důvodu špatného stavu stromů je vždy zapotřebí provést posouzení zdravotního stavu a estetického funkce dřevin nezávislým odborníkem.

Sdružení Arnika vedlo loni kampaň za prosazení změny zákona na ochranu přírody a krajiny, aby správci silnic přišli o svou výjimku a nadále už nemohli kácet aleje bez povolení jako dříve. Petici s tímto požadavkem podepsalo více než 26 tisíc lidí a poslanci nakonec novelu schválili. Masivní kácení v alejích však přesto hrozí i letos.

Poznámky:

(1) Přesné údaje o kácení alejí v jednotlivých krajích: www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju

Stránky Arniky věnované alejím: www.stromy.arnika.org/aleje
Tisková mluvčí: Mgr. Zora Kasiková , E-mail: zora.kasikova@arnika.org, Tel.: 222 781 471, Mobil: 606 727 942

Na Ostravsku se umírá dřív. Může za to i špinavý vzduch,

Pavel Baroch, 17.1.2010, Aktuálně, Centrum.cz


http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=657963

  Foto: Zkraje letošního roku koncentrace jemného prachu několikanásobně překročily hygienické limity Autor: hra

Praha - Lidé na Ostravsku se dožívají nižšího průměrného věku, než je v republice obvyklé.

Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny za to může i tamní vzduch znečištěný jemným prachem a dalšími škodlivinami včetně rakovinotvorných látek.
Například muži v Ostravě umírají asi o 1,5 roku dříve, než je celostátní průměr. V Karviné se rozdíl dokonce blíže ke dvěma rokům. Zkraje 80. let se přitom muži na Ostravsku dožívali zhruba stejného věku, jako byl republikový průměr.
Kratší život mají v Ostravě a Karviné i ženy, ovšem rozdíl s celorepublikovým průměrem není tak velký jako u mužů.
Nejšpinavější vzduch v Evropě
Ovzduší v Moravskoslezském kraji a přilehlých polských okresech je přitom v některých ohledech nejšpinavější v celé Evropě.
Potvrdilo se to i v prvních dnech letošního roku, kdy vzduch kvůli exhalacím a "vhodným" meteorologickým podmínkám už několikrát výrazně zhoustnul. Například v úterý koncentrace polétavého prachu místy i více než trojnásobně překročily hygienický limit.
Kromě špinavého ovzduší má na kratší život vliv rovněž to, jestli dotyčný člověk kouří, co jí, jestli sportuje nebo kolik pije alkoholu.
3 17 mrtvých, 21 let absence
Skupina expertů v odborném časopise Ochrana ovzduší vypočítala, kolik lidí zemře v ostravské čtvrti Radvanice/Bartovice kvůli vysokým koncentracím mikroskopického prachu menšího než 2,5 mikrometru. "Dlouhodobá inhalace pravděpodobně může zavinit ročně úmrtí na všechny diagnózy asi u 17 osob," konstatuje se v článku, v němž odborníci propočetli i to, jak dlouho lidé kvůli různým chorobám marodí a nechodí do práce. Došli k neuvěřitelnému číslu 21 let.
"Počet dnů s omezenou aktivitou, kdy postižené osoby nepůjdou do práce, předčilo očekávání," poznamenali autoři průzkumu.
Úředník nadýchá více jedů než strážník
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě porovnává, kolik jedů nadýchají městší strážníci v Praze a v Karviné a kolik úředníci v Ostravě.
Údaje jsou velmi zajímavé: ostravský úředník v uzavřené kanceláři nadýchá v zimních měsích asi třikrát více karcinogenních látek než pražský strážník, který chodí po ulicích přeplněných auty. "V místnosti přitom bývá tak padesát, šedesát procent toho, co je obvykle venku," řekl Aktuálně.cz Šrám.
Čtyřikrát víc dětí má astma
Znečištěné ovzduší má výrazný vliv i na zdravotní stav dětí. Na Ostravsku například trpí astmatem až 4krát více dětí než jinde.
Když experti porovnávali astma u dětí v Prachaticích na Šumavě a v zaprášené Ostravě, zjistili, že tato choroba se projevuje u ostravských dětí dříve než u prachatických.
U některých dětí zjistí lékaři astma už pár měsíců po narození. A nejvíce tato nemoc propuká u ostravských dětí mezi půl rokem a 3,5 lety.
 

Ostravané mají v těle tolik jedů, že to ohrožuje zdraví

 27.5.2009 Pavel Baroch

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=638408

Ostrava/Praha - Lidé na Ostravsku dýchají tak vysoké koncentrace škodlivých látek, že kvůli tomu mohou mít v budoucnu vážné zdravotní potíže včetně rakoviny. Anebo může být ohrožen zdravý vývoj jejich ještě nenarozeného dítěte.
Vyplývá to z prvních výsledků výzkumu, při němž vědci pomocí speciálních sond umístěných na tělech dobrovolníků přesně zjišťují, jaké škodliviny a v jakých dávkách lidé ve vybraných městech dýchají.
Odběrné sondy nosily desítky strážníků a úředníků v Ostravě, Karviné a v Praze. V "souboji" Ostravsko versus Praha dopadla severní Morava po vyhodnocení prvních testů hůře.
"Ukazuje se, že je to vážný problém, vždyť na Ostravsku žijí statisíce lidí," řekl deníku Aktuálně.cz vedoucí výzkumu Radim Šrám ze společné laboratoře Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Zdravotního ústavu Středočeského kraje. Na Ostravsku jsou největším znečišťovatelem ovzduší hutě a další těžký průmysl, svůj podíl má i automobilová doprava.
1 Ostravsko má nejšpinavější ovzduší v Evropě
Výsledky odrážení to, co už se zjistilo při měření škodlivin v ovzduší: Ostravsko a přilehlé kraje v Polsku mají nejvyšší koncentrace jemného prachu a rakovinotvorného benzo(a)pyrenu v celé Evropě.
"První předběžné výsledky projektu potvrzují to, co víme z měření jednotlivých stanic imisního monitoringu, tedy že Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality ovzduší velmi zatíženou oblastí," konstatoval první náměstek hejtmana Miroslav Novák.
2 Karvinští strážníci nadýchali nejvíc škodlivin
Výzkum na Ostravsku a v Praze se zaměřil právě i na sledování koncentrací rakovinotvorného benzo(a)pyrenu.
Výsledky ukázaly, že třiadvacet strážníků v Karviné nadýchalo 6,6 nanogramu této látky na metr krychlový. Pětašedesát jejich kolegů v Praze ovšem jen 0,8 nanogramu.
U sedmdesáti úředníků Moravskoslezského kraje ukázaly testy hodnotu 2,55 nanogramu, ovšem podle Radima Šráma jsou tyto výsledky ovlivněny tím, že pracovníci krajského úřadu tráví většinu času v kanceláři.
"V místnosti bývá tak padesát, šedesát procent toho, co je venku," řekl Aktuálně.cz Šrám, podle něhož by se tak skutečné venkovní hodnoty mohlo pohybovat okolo pěti nanogramů.
3 Astma u dětí výrazně přibývá
Podle Šráma už expozice vyšší než jeden nanogram poškozuje genový materiál v lidském těle. Při průměrné koncentraci 2,8 nanogramu pak například hrozí negativní dopad na zdravý vývoj lidského plodu anebo vážné choroby v budoucnosti - například rakovina, cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
U dětí se mohou rovněž častěji objevovat bronchitidy a další dýchací choroby. To potvrzuje zkušenost ostravské dětské lékařky Evy Schallerové, která sleduje zdraví dětí v nejzatíženějších čtvrtích Radvanice a Bartovice už od 80. let.
Tvrdí, že zatímco v roce 2001 trpělo astmatem 128 dětí a alergiemi 299, předloni už to bylo 328 astmatiků a 393 alergiků. V Ostravě je až čtyřikrát více dětského astmatu než v jiných částech republiky.
Ve své ordinaci Schallerová denně ošetří kolem osmdesáti dětí se záněty horních cest dýchacích. "Když je smog, tak mám dvakrát více pacientů s alergiemi," řekla Schallerová před časem Aktuálně.cz.
4 Co všechno škodliviny způsobují
Vedoucí projektu Radim Šrám uvedl, že výzkum nadále pokračuje, aby se například upřesnilo, jaké změny v lidském těle vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu vyvolávají.
Vědci chtějí také analyzovat, nakolik se na znečištěném ovzduší na Ostravsku podílí těžký průmysl ze sousedního Polska.
"Předpokládáme, že tyto výsledky budou podkladem pro návrh preventivních opatření, které přispějí ke snížení zdravotního rizika ostravské populace vlivem znečištěného ovzduší," poznamenal Šrám. Dodal, že v současnosti se vyhodnocují vzorky krve a moče testovaných dobrovolníků.
 

Boj o parkovací dům v Porubě nekončí, odpůrci chystají petici


http://ostrava.idnes.cz/boj-o-parkovaci-dum-v-porube-nekonci-odpurci-chystaji-petici-pl8-/ostrava-zpravy.asp?c=A100903_1444290_ostrava-zpravy_jab 

5. září 2010

foto: Radnice Ostrava-Poruba

Takto má nový parkovací dům pro 400 aut, který chce vybudovat radnice v Ostravě-Porubě, vypadat. Místní jsou ale proti, bojí se zhoršení životního prostředí a vadí jim i placení.

Radnice v Ostravě-Porubě, která se rozhodla řešit problémy s parkováním, má problém. V místě sice chybí asi tři tisíce parkovacích míst, a proto chce za 140 milionů korun vybudovat v ulici Jana Šoupala místo parkoviště šestipatrový parkovací dům, místní jsou ale proti. Bojí se zhoršení životního prostředí.

S parkovacím domem pro 400 aut nesouhlasí řada místních obyvatel. Vadí jim, že místo slibovaného rozšíření bezplatného parkoviště má mezi obytnými domy vyrůst obří garáž, která zhorší životní prostředí a místní budou navíc muset za parkování platit. Bránit se chtějí mimo jiné peticí.
"Nechceme takovou obludu před svými okny," bouřili se lidé už v minulých dnech, kdy se v budově Nové radnice konalo veřejné jednání k zahájení územního řízení o umístění stavby, a na místě sepsali řadu připomínek.
Další Porubané, kteří se o chystané výstavbě parkovacího domu dozvěděli až z médií, dávají nyní svůj nesouhlas najevo v dopisech adresovaných redakci MF DNES.
"Jako jeden z lidí, kterým jde o zlepšení parkování na ulici Jana Šoupala, jsem s překvapením četl, že bylo další jednání o této záležitosti. Divím se, že bylo naplánováno na období, kdy byla většina lidí v práci nebo ještě na dovolené," napsal Ivan Návrat.
 

Části místních stačí projekt změnit, jiní jsou tvrdě proti
S dalšími lidmi žádal před třemi lety radnici o zvýšení počtu parkovacích míst ve zmíněné ulici. "Ještě na jaře radní slibovali, že do měsíce bude projekt na vybudování 24 nových stání, místo toho chce stavět parkovací dům. Pokud má dům stát na místě bývalé točny autobusu číslo 49, tak by měl být jednopatrový, zbytek pod zemí a pro místní parkování zdarma," míní.
Zcela proti výstavbě parkovacího domu je naopak Ivan Borek. "Překvapuje mne zejména megalomanské a necitlivé pojetí stavby a s ním související naivismus radních," uvedl.

"Praxe z jiných měst ukazuje následující fakta: velké parkovací domy nejsou využity, protože lidé odmítají auto odvézt do parkovacího domu a dojet domů hromadnou dopravou či dojít delší chůzí. Obyvatelé také nechtějí za stání v parkovacím domě platit a jejich okolí či přípojné komunikace se stávají úzkými hrdly. Důsledkem bývá zdržování řidičů a velký nárůst provozu, hluku i exhalátů," shrnul.
Právě toho se nejvíc bojí i místní lidé. "Zhorší se nám kvalita životního prostředí, ale i bezpečnost. Parkovací dům má vyrůst v blízkosti Mateřské a Základní školy Jana Šoupala," říká Petr Šot z domu, který bude nejvíce dotčený stavbou.
 

Lidem jsme o domě řekli a přišel nám jediný dopis
Radnice Ostravy-Poruby ale zatím nevidí důvod ke změně svého postoje. "Čekáme na stanovisko stavebně správního odboru magistrátu města Ostravy," řekla včera mluvčí radnice Petra Špornová.
Uvedla, že obyvatele ulice informovali o výstavbě parkovacího domu už v březnu na schůzce, které se zúčastnili zástupci sdružení vlastníků bytů.
"Do dnešního dne jsme neobdrželi žádnou protestní petici, jen dopis jednoho z obyvatel, kterým se budou zabývat radní i zastupitelé obvodu, ale až poté, co dostanou stanovisko stavebního úřadu města," dodala Špornová.
Na rozhodnutí stavebního úřadu čekají i lidé z Šoupalovy ulice. "Pokud stavební úřad nezamítne územní řízení, odvoláme se. Kromě toho svoláme v září schůzi obyvatel a sepíšeme petici, kterou předáme radnici," řekl Petr Šot.
Ostravský primátor Petr Kajnar o projektu parkovacího domu v Porubě nic neví, ale netají, že by ho před okny svého domu také nevítal. "Chtěl jsem parkování ve městě vyřešit centrálně. Bohužel je to jedna z věcí, která se mi nepovedla," přiznal.

 

Nechceme obludu před svými okny, zuří lidé z Poruby

Ivana Lesková, 27.8.2010 | OSTRAVA | MF Dnes

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/nechceme-obludu-pred-svymi-okny-zuri-lide-z-poruby

Radní ostravského obvodu Poruba, kde už teď chybí asi tři tisíce parkovacích míst, přišli s řešením. Chtějí vybudovat šestipatrový parkovací dům pro téměř 400 aut. Jenže s tím nesouhlasí obyvatelé domů, před kterými má obří garáž vyrůst. Pocity bezmoci a vzteku cloumaly více než desítkou obyvatel panelových domů v porubské ulici J. Šoupala, kteří přišli včera odpoledne na ostravský magistrát bránit své zájmy - protestovat proti plánované výstavbě šestipatrového parkovacího domu.

Měli pocit, že radní obvodu jednali za jejich zády, když nechali připravit projekt obří garáže za 140 milionů korun pro 387 aut, která by měla vyrůst v těsné blízkosti obytných domů, a s místními lidmi to přitom důkladně neprobrali.

„Nic jsem netušil. V pátek jsem zjistil, že ve středu máme poslední možnost vyjádřit své námitky proti projektu na magistrátu. Byla to pro mě rána z čistého nebe,“ tvrdil těsně před jednáním Petr Šot.

„O ničem jsme nevěděli a teď jsme postaveni před hotovou věc,“ souhlasila s ním i další obyvatelka ulice J. Šoupala Jarmila Šupáková. „Nevím, z čí skopové hlavy vzešel nápad vrazit takové monstrum obludné mezi domy, aby nám do oken svítila světla aut a stoupaly výfukové plyny. Nikdo z nájemníků s tím nesouhlasí. Ve světě se staví garáže pod zemí...“ dodala.

Lidé byli tak „naježení“, že vydrželi poslouchat jen krátkou úvodní řeč referentky stavebního úřadu Hany Byruškové, která odstartovala veřejné jednání k zahájení územního řízení o umístění stavby. Pak už se sami hlásili o slovo. Odmítli dát nejdřív prostor architektovi, který parkovací dům vyprojektoval, a rovnou se pustili do „útoku“.

„Teď máme poslední možnost vznést námitky. Proč je ale ta schůzka v srpnu, kdy jsou lidé na dovolené, a navíc ve 13 hodin, kdy i ti, co jsou tady, jsou ještě v práci. Podle mě je to záměr, možná podplacený nebo už je vše rozhodnuto...“ rozčiloval se Miloš Levinský.

„Mám astma. Až tam budou jezdit stovky aut, můj stav se ještě zhorší. A zhorší se i životní prostředí v celé lokalitě, kde žijí i děti,“ dodala jeho čtyřiasedmdesátiletá manželka Magdalena Levinská.

Obyvatelé domů argumentovali tím, že velká garáž, která má stát jen 23 metrů od nejbližšího domu, mnoha bytům zastíní okna, v lokalitě se zvýší hluk a zhorší kvalita ovzduší, navíc padnou vzrostlé stromy, které je teď chrání před škodlivinami z rušné silnice v ulici B. Nikodéma. Tvrdili také, že oni sami nedostatek parkovacích míst nepociťují a nechtějí, aby se na jejich úkor řešil problém jiných. Navrhovali, aby se parkovací dům postavil v jiných lokalitách...

Šéf porubského stavebního odboru Jan Cieslar však oponoval, že v obvodu je velký nedostatek parkovacích míst a vybraná lokalita je nejvhodnější už proto, že pod ní nejsou inženýrské sítě a z větší části zabere stávající parkoviště.

Hana Buryšková dodala, že jí nezbývá než postupovat podle zákona, a jelikož žádost radnice splňuje náležitosti, stavební úřad asi vydá souhlas s umístěním stavby.

„Každá stavba má ale svůj vývoj. Vy teď můžete sepsat své námitky a my se jimi budeme zabývat. Pokud vydáme souhlas, vy se pak můžete odvolat a případ posoudí Moravskoslezský kraj,“ líčila s tím, že o zastavení záměru či přesun garáže jinam musejí lidé žádat obec.

Mluvčí Poruby Petra Špornová sdělila, že radní informovali zástupce samospráv o záměru už na jaře a žádné námitky nedostali. „Pokud ale přijdou, budeme je řešit.“
 

Zelený prstenec Ostravy: půldruhé miliardy na zeleň

Moravskoslezský deník, 29.9.2010, Autor: Břetislav Lapisz

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/zeleny-prstenec-ostravy-puldruhe-miliardy-20100929.html

Do roku 2014 bude Ostrava v rámci projektu Zelený prstenec investovat půldruhé miliardy korun na 630 hektarů městských ploch. Informoval o tom náměstek primátora Dalibor Madej.

 

Komenského sady v Ostravě. Ilustrační foto, Autor: DENÍK/Miroslav Kucej

Projekt Zelený prstenec Ostravy se zaměřuje na realizaci vybraných prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) na území statutárního města Ostravy.
„Jedná se o celoměstský program, který zajistí trvalý rozvoj systému zeleně, jež přímo ovlivňuje kvalitu života ve městě. Vytvoření takového programu nachází oporu ve Strategickém plánu rozvoje statutárního města Ostravy,“ vysvětlil Madej, náměstek primátora. Podle něj se jedná o soubor stabilizačních pěstebních opatření na významných plochách zeleně, jako zakládání a obnova parků a stromořadí, městských a obecních lesoparků.
V první a druhé etapě budou řešeny plochy kategorie celoměstsky významné. Realizací projektu bude naplňován záměr rozvoje města v oblasti systému zeleně na území města, na nezastavitelných plochách a v takzvaných brownfields (staré průmyslové areály − pozn. redakce).
„Projekt bude realizován ve čtyřech etapách, a to v období 2011 až 2014. Celkové investiční náklady se předpokládají ve výši půldruhé miliardy korun,“ upřesnil náměstek ostravského primátora. Pro zajištění financování projektu bude v maximální míře podle něj využit dotační titul Operačního programu životního prostředí − obnova krajinných struktur.
„Celková výše dotace v případě, pokud je žadatelem město, může činit až devadesát procent uznatelných nákladů. Z městského rozpočtu investujeme 150 milionů korun, přivedeme však až devětkrát tolik financí z evropských fondů, zajistíme práci pro místní firmy a zároveň uděláme výrazný krok pro zlepšení životního prostředí,“ doplnil Madej.