Bendl na osice

Vládní politici jsou proti kácení alejí podél silnic. To je dobrá zpráva hlavně pro ty, kteří nevidí v silnicích jen nejrychlejší spojnici místa A s místem B, ale i pevnou složku obrazu krajiny. Na odkladu zkázy tohoto obrazu se teď shodli Petr Bendl s Martinem Bursíkem, dva muži, které bychom jinak našli na společné lodi jen těžko.

Jen jedna věc tady vrtá hlavou. Došlo vůbec vládě jako celku, že celý projekt plošného kácení alejí je politicky nepopulární? Otazník je tu na místě. Pokud by totiž vláda tu nepopularitu zjistila, mohla ji přece využít – a proti likvidaci alejí jasně vystupovat. Takhle to spíše vypadá, jako by ustupovala tlaku veřejnosti a zeleného ministerstva.

Proč je vůbec kácení neoblíbené? Protože lidé měří fotosyntézu a vědí, kolik kyslíku ty stromy vyrobí? Protože si spočítali, kolik ptáků na nich hnízdí? Ne, nehledejte tu vysokou vědu. Prostě proto, že aleje se jim líbí. Jenže místo toho, aby se politici drželi tohoto selského poznatku, ve svém prohlášení vysokou vědu karikují.

„Ministerstva dopravy a životního prostředí zhotoví mapu silničních stromořadí, ve které zohlední všechny funkce stromů.“ Tak mluví politici Bendlova typu. Jistě, stromy mají v přírodě i životě mnoho funkcí. Vedle té, že jako aleje tvoří kostru krajiny, ovšem třeba i tu, že se na nich věší sebevrazi.

Z diskuse:

záhada:
Autor: Jana IP: 195.113.135.xxx Datum: 11.03.2009 08:47

 

18 let se kácí stomy naveliko, jako by je někdo vyhledával, jde o svým způsobem vyjimečné dřeviny jejihž dřevo je drahé a cenné třeba na intarzie, dřevořez, dřevoryt a podobně... kam to pořád mizí před plyšákem se toto prakticky nikde nedělo...

Ach, ti věční ucpávači okapů!

Ing. Eva Vodrážková, Dům a zahrada, březen 2009, str. 118

KŘEHOVĚTVEC, SMOKVOŇ, OŘECHOPLODEC, ZMARLIKA, PAULOVNIE.... ZÁBAVNÁ A PŮVABNÁ JMÉNA ŽIVÝCH BYTOSTÍ TÉŽ ZVANÝCH STROMY. JSOU MEZI NIMI NEJVYŠŠÍ, NEJMOHUTNĚJŠÍ A NEJDÉLE ŽIJÍCÍ ORGANISMY, KTERÉ KDY OBÝVALY ZEMI. MAJÍ ŘADU TAK JEDINEČNÝCH VLASTNOSTÍ, ŽE LIDEM TRVALO CELA LÉTA JE POJMENOVAT A POCHOPIT. JEJICH PROPOJENÍ S LIDMI A MNOHA DALŠÍMI ORGANISMY JE TAK TĚSNÉ, ŽE NEMOHOU BEZ SEBE EXISTOVAT.

Proč tedy tolik ostychu, vrtni se, nepřátelství i předsudků, když přijde chvíle rozhodnout, zda vysadit strom do vlastní zahrady?!

Nu přeci protože, jak dobře známo, stromy mohutní a košatí především proto, aby později zlomyslně padly na dům. Celý svůj život neodpustitelně setřásají mokré Listí do okapů, chuligánsky poškozují základy domu a nadzvedávají majitelům dlažby cestiček i mandle. Na vrub jim lze dále přičíst poškozování dobrých sousedských vztahů a stínění oken, které by jinak mohly být elegantně zastíněny vertikálními žaluziemi. Hříchy rozumným lidem dobře známé. Je však zvláštní (a podezřelé), jak málo o tom všem vědí obyvatelé jiných zemí: Nejvyšší čas upozornit Lehkovážné Francouze, at nepopíjejí své vino pod košatými platany. Němce nenechat zlajdačit při vysazování nad normu vzrostlých stromů ve vilových čtvrtích. A Britové? To je národ fakticky předurčený k vyhynutí. Žije, bydlí, studuje a užívá si radosti pod košatými korunami, ze kterých přeci padají větve určené k masakrování obyvatelstva. Je uklidňující, že směrem k východu Evropy tohoto nerozvážného přístupu ubývá ve prospěch kácení nebezpečných silničních alejí, vysazování ovocných zákrsků a mrňavých trpasličích kultivarů jehličnanů v zahradách. Uspokojivě přibývá i nových veřejných výsadeb okrasných stromků s korunou naštěpovanou tak, že se rozlomí včas, nežli urážlivě zmohutní.

Přesto. Co mi síly stačí, přimlouvám se za ty nebezpečné tvory! Bez nich zchudne krajina i život, nejen náš člověčí. Stromy jsou akumulátory sluneční energie, největší na světě. Řídí svůj růst podle omezeného množství vody, minerálních látek a prostoru, a proto nikdy nerostou za hranice svých možností. Dosti poučné pro lidský rod! Stromy jsou v přírodě navzájem propojeny a životně spojeny se společenstvy mnoha jiných organismů. Jsou schopny obrany proti napadeni škodlivým hmyzem a dřevokaznými bakteriemi. V místech poranění nejprve vytvoří reakční zónu, která brání šíření hniloby a potom začnou vytvářet hojivá pletiva na stavbu bariéry proti další infekci. Neumí regenerovat buňky, pouze vytvářet nové, ale na rozdíl od živočichů, mrtvé buňky jsou plnohodnotnou součástí jejich struktury. Říká se tomu vývojový systém. Proto jsou to organismy ctihodné a velice dlouhověké, na rozdíl od nás teplokrevných hejsků, vyčerpaných svými systémy regenerativními.

Přimlouvám se za stromy. Netýrejte je! Neřežte jejich silné větve, neseřezávejte je opakovaně, nekácejte bez hluboké příčiny ošetřete jejich rány a osušte slzy. Jsme jejich jediní nepřátelé, proti kterým se neumí ochránit.

Přimlouvám se za stromy. Respektujte jejich důstojnost.

Blíží se jaro. Běžte sázet stromy!

Autorka je zahradní architekt

Zdravé stromy kácejí, staré a nemocné nechávají stát!?

V ostravském obvodu Poruba panují zvláštní praktiky při péči o městskou zeleň. Zatímco mnoho zdravých stromů, které brání ve stavbě parkovištím, je nemilosrdně káceno, tak staré a suché stromy uprostřed bytové zástavby zůstávají stát.
Například na ulici Ľudovíta Štúra pokáceli naprosto zdravý javor. Při rekonstrukci ulic v městské památkové zóně bylo také zbytečně pokáceno mnoho zdravých vzrostlých stromů.
Naopak na pátém obvodě poblíž ulice Polská stojí mezi „věžáky“ uschlé lípy, z nichž padají větve a jsou již i napadeny houbami. Dále je zde také jeden uschlý javor. Dalším „polouschlým“ stromem je javor na ulici Příčná, jehož suché větve se nacházejí přímo nad chodníkem, po němž denně projdou stovky studentů a studentek Střední školy oděvní, služeb a podnikání.
Členové rady městského obvodu často argumentují, že stromy jsou staré a nemocné a ohrožují zdraví a životy občanů a je tedy nutné je pokácet.
Jak si ale potom vysvětlit, že na některých místech Poruby zůstávají staré stromy stát i po několik let bez zájmu radnice? A to i přesto, že místní občané o jejich pokácení již několikrát žádali?
Jedním z možných vysvětlení je, že stromy stojící mezi obytnými domy nebrání stavbě parkovišť. Dalším možným důvodem je jejich špatný zdravotní stav, respektive kvalita dřeva – staré a trouchnivé dřevo nelze nijak zužitkovat a je tedy z ekonomického hlediska nezajímavé.
Anebo jsou skutečně úředníci na porubské radnici tak hloupí a nepoznají zdravé stromy od nemocných? V tom případě by měli představitelé radnice nechat své zaměstnance proškolit.

Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy

Praha/Ostrava -

Obyvatelé Ostravy mají kvůli znečištěnému ovzduší vyšší riziko rakoviny než lidé v jiných částech republiky včetně "špinavé" Prahy.
Podle nejaktuálnějších údajů Českého hydrometeorologického ústavu jsou v Ostravě několikanásobně překračovány povolené limity rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Ze šesti míst, kde stanice loni naměřily nejvyšší hodnoty této látky, jsou čtyři na Ostravsku.
"Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla naměřena, stejně jako v předchozích letech, v Ostravě-Bartovicích, kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena více než 9krát," uvádí se ve zprávě Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2008, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Poslední údaje potvrzují, že Ostravsko a přilehlá území v Polsku mají nejvyšší koncentrace jemného prachu a na něj navázaného rakovinotvorného benzo(a)pyrenu v Evropě.
 

Kde je nejvíc rakoviny
(Hodnoty benzo(a)pyrenu v nanogramech na metr krychlový. Limit je 1 ng)
• 1. Ostrava-Bartovice: 9,34
• 2. Kladno-Švermov: 5,96
• 3. Ostrava-Přívoz: 5,09
• 4. Český Těšín: 4,35
• 5. Ostrava-Mariánské Hory: 3,90
• 6. Ostrava-Poruba: 3,51
• 7. Brandýs nad Labem: 1,93
Hlavními zdroji rakovinotvorných látek jsou továrny na výrobu koksu a železa, naftové motory aut, ale také staré neekologické kotle na vytápění domů.
 

Jedy v těle strážníků
Co skutečně dýchají lidé na Ostravsku, ukazuje výzkum, který vede Radim Šrám ze společné laboratoře Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Zdravotního ústavu Středočeského kraje.
Vědci pomocí speciálních sond umístěných na tělech dobrovolníků přesně zjišťují, jaké škodliviny a v jakých dávkách lidé ve vybraných městech dýchají.
První výsledky ukázaly, že třiadvacet městských strážníků v Karviné nadýchalo 6,6 nanogramů karcinogenního benzo(a)pyrenu, zatímco jejich pětašedesát kolegů v Praze jenom 0,8 nanogramu.
 

V Ostravě trpí astmatem až 4x více dětí než jinde
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který se vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí zabývá dlouhodobě, uvedl, že kromě vysokých koncentrací rakovinotvorných látek zvyšuje riziko rakoviny také životní styl, tedy zda lidé například kouří a pijí alkohol, co jí nebo jestli sportují.
Rakovina a další choroby - srdce, cévy, cukrovka - se mohou projevit až za desítky let. "Je to vidět s výrazným zpožděním," řekl Aktuálně.cz Šrám. Už nyní ovšem kvůli špinavému vzduchu trpí na Ostravsku astmatem až 4krát více dětí než jinde.
 

Jedů po roce mírně přibylo
Na Ostravsku přitom loni oproti roku 2007 benzo(a)pyrenu v ovzduší mírně přibylo.
Největší nárůst zaznamenaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě-Porubě, menší pak v Ostravě-Bartovicích, Ostravě-Přivozu a v Českém Těšíně.
"Roční koncentrace výrazně vzrostly i v lokalitě Kladno-Švermov. Menší nárůst byl zaznamenán v Plzni, Brně, Praze a Ústí nad Labem," konstatuje se v poslední zprávě o znečištění ovzduší.

Autoři, foto: bon, Aktuálně

Obec vypustí 6x více škodlivin než tepelná elektrárna

I když na Ostravsku a dalších místech loni koncentrace benzo(a)pyrenu stouply, na většině míst naměřily stanice nižší čísla.
"Oproti roku 2007 roční průměry koncentrací poklesly přibližně na dvou třetinách lokalit," konstatuje se ve zprávě Českého hydrometeorologického ústavu. Podle Jany Ostatnické, která se na přípravě dokumentu podílela, ovšem může být skutečnost horší, než měření ukazují.
Meteorologové totiž mají jen 29 stanic, která měří i benzo(a)pyren, protože jejich provoz je drahý. Stanice vůbec nejsou v malých vsích, kde vzhledem k tomu, že zde lidé spalují i nekvalitní uhlí, dřevo v "nedřevěných" kotlích nebo dokonce odpadky, jsou místní koncentrace rakovinotvorných látek s velkou pravděpodobností také vysoké.
"Předpokládáme, že v malých sídlech to je špatné," řekla Aktuálně.cz Ostatnická. Tento předpoklad potvrdil výzkum Státního zdravotního ústavu v malé obci Havlovice nad Úpou v podhůří Krkonoš.
Přístroje například změřily, že během jednoho roku se z domácích komínů dostalo do ovzduší šedesát kilogramů karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků.
Průměrná tepelná elektrárna po odsíření přitom vypustí těchto látek přibližně šestkrát méně.

Státní dluh pokořil jeden bilion. Každý Čech dluží 111 000 korun.

8. 10. 2009, autor: ČT24
Praha - Státní dluh České republiky stoupl ke konci září na jeden bilion a 168 miliard korun. Na každého Čecha připadá dluh více než 111 000 korun. Od počátku roku se zvýšil o zhruba 169 miliard korun, v samotném třetím čtvrtletí pak o 31 miliard korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

"Vzhledem ke světové finanční krizi - a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády - byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu," upozornilo dnes ministerstvo financí. To také již na počátku června kvůli hospodářské krizi zvýšilo odhad, kolik peněz si bude muset letos půjčit. Zatímco v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2009 počítal úřad s nejvýše 148,4 miliardy korun, v červnu to bylo přibližně 280 miliard korun.

Důvodem růstu dluhu jsou mimo jiné zahraniční emise státních dluhopisů. Na konci dubna vydalo ministerstvo čtvrtou veřejnou syndikovanou zahraniční emisi za 1,5 miliardy eur, tedy asi za 39,5 miliardy korun. Celkem za první tři čtvrtletí činila hrubá emise dluhopisů 177,3 miliardy Kč, čistá emise státních dluhopisů za první tři čtvrtletí představovala 125,9 miliardy Kč.

Splatnost státního druhu klesla na 6,4 roku

Průměrná splatnost státního dluhu klesla ke konci září na 6,4 roku, a pohybovala se tak v plánovaném intervalu mezi 5,5 roku až sedmi roky. Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily od ledna do září 33,3 miliardy korun.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, ale hrozí jeho výrazný růst.

zdroj: ČTK
 

Zásady při posuzování žádostí o kácení  stromů

Zásady jsou určeny pracovníkům obecních úřadů řešících problematiku stromů, komisím životního prostředí, odvolacím orgánům i správcům a pracovníkům údržby zeleně. (My je zde publikujeme především pro občany bránící se nesmyslnému kácení ve svém okolí, aby nebyli voděni státní správou nebo samosprávou "za nos". Jak již jsme několikrát zažili u občanů, kteří se na nás obrátili s prosbou o pomoc. [Poznámka Nové Ostravy])
Dle § 7 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou chráněny všechny stromy rostoucí mimo les. Zákon nerozlišuje ovocné a okrasné stromy. Povolování kácení dřevin řeší prováděcí vyhláška 395/92 Sb. v § 8. Povolení není nutné při provádění pěstebních a výchovných probírek, z důvodu zdravotních nebo při oprávnění podle zvláštních předpisů (ochranná pásma vedení apod.). Dále u stromů s obvodem kmene do 80 cm a souvislých keřových porostů do 40 m2 na pozemcích soukromé osoby, která pozemek užívá. Právnická osoba musí o kácení žádat vždy. Kácení povolují obecní úřady, pokud strom nepodléhá zvýšené ochraně (památný strom, významný krajinný prvek – příslušný pověřený obecní úřad, v přírodních památkách, přírodních rezervacích a přírodních parcích rozhoduje krajský úřad, v chráněných krajinných oblastech příslušná správa CHKO, v národních parcích správy národních parků, v národních přírodních památkách a národních přírodních rezervacích pak MŽP). Povolení není potřeba v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.Tyto případy se řeší následným oznámením orgánu ochrany přírody do 15 dnů.

Kontrola náležitostí žádosti o kácení stromů:

a) žadatel (vlastník, ostatní mohou dát podnět)
b) počet stromů (kusy, pro které je požadováno kácení)
c) druh dřeviny (český název, stačí rod např. javor)
d) velikost (obvod kmene ve výši 130 cm nad zemí v cm)
e) důvod (prověřit oprávněnost požadavků – padání listí a plodů nelze uznat, stínění musí být výrazné a průkazné, vážný důvod je stavba, bezpečnost, narušování objektů, špatný zdravotní stav)
f) výpis z KN (platný výpis, rozhodnutí musí být vydáno vlastníkovi)

Vizuální posouzení stromů: strom nutno posoudit komplexně

1. kořenový systém

a) snížení terénu pod korunou - prosychání větví, nebezpečí vývratu
b) zvýšení terénu pod korunou - uhnívání kořenů, případně kmene, riziko vývratu
c) nadzvednuté kořeny ze všech stran nad terén -vysoká hladina spodní vody, neproniknutelné podloží
d) nadzvednutí jednostranné s protilehlým nakloněním kmene (nebezpečí vývratu)
e) narušení výkopem v blízkosti kmene (závažné z hlediska stability) - konzultovat s odborníkem, záleží na typu kořenové soustavy, hloubce výkopu, vzdálenosti od kmene, stáří a vitalitě stromu
f) zpevnění povrchu v blízkosti kmene (může dojít k uhnití kořenů, aniž se to projeví na zdravotním stavu stromu) - možno posoudit tahovou zkouškou
Zásada: nenarušovat kořeny, nutná ochrana při stavební činnosti, výkopy vést mimo průmět koruny, velmi nebezpečné je zapouštění obrubníků v blízkosti kořenových náběhů (větší narušení než u volně ložené dlažby

2. kmen

a) průběžný kmen - nejstabilnější
b) nakloněný kmen – zjistit důvod (nejčastěji za světlem nebo to může být náznak vyvracení stromu)
c) větvený kmen: pod ostrým uhlem – nebezpečí prasknutí, pod tupým úhlem- větší pevnost srůstu)
d) dutina v úžlabí větvení - dá se stabilizovat vázáním větví, nutno zabránit zatékání vody zastřešením
e) otevřená dutina v dolní části kmene - stabilita se snižuje cca na polovinu, pokud je kmen silný a jsou zde hojivá pletiva na obvodu rány je kmen zpevněn - poradit se s odborníkem
f) uzavřená dutina ve kmeni - nevadí, pevnost není narušena (princip trubky)
Zásada: při jakékoliv činnosti v blízkosti kmene zajistit jeho ochranu (před odřením, popálením apod.)

3. koruna

a) symetrická koruna – strom je vyvážený
b) jednostranná koruna – zjistit důvod (nejčastěji blízkost stínící překážky)
c) hustota koruny s ohledem na druh dřeviny – mezernatá svědčí o nízké životaschopnosti stromu,
d) narušená ořezem - méně stabilní
e) proschlé větve – v zástinu, onemocnění, stáří, negativní zásah v kořenové zóně stromu
f) vysoko založená – spodní větve zaschly nebo byly odřezány (nevhodné z hlediska stability: nápor větru není rovnoměrně rozložen, ale působí na vrchol – nebezpečí zlomení kmene)
g) dříve ořezávaná, později bez ořezu – možno se vrátit k radikálnějšímu ořezu, často hrozí rozlomení
Zásada: Pokud není nutný ořez, raději nezasahovat. Nepovolovat vzdušné vedení přes koruny stromů.

4. listy

a) velikost listů - srovnat s jinými stromy stejného druhu (malé znamenají sucho, nedostatek živin, sníženou vitalitu, onemocnění)
b) barva - typická pro druh, strom je v pořádku, světlejší barva (nedostatek živin, vody, virové onemocnění)
c) skvrny na listech – onemocnění nebo napadení škůdci
d) vyrůstající z kmene a silných větví – narušená vitalita, stáří
e) nahloučené v trsech – onemocnění, stáří
Zásada: v době sucha zalévat, přihnojit, nakypřit povrch, vylepšit substrát, při napadení škůdci chemicky
ošetřit.

5. plody

a) plodí - plody zdravé (strom vitální), plody zmenšené (stáří, onemocnění, škůdci, vyčerpaná půda)
b) neplodí – jde o druh, který u nás neplodí nebo má plné květy a nevytváří plody, je oslaben (jírovce vlivem klíněnky)
Zásada: plodnost je pomocné kritérium, přihlížet k němu zejména u ovocných stromů

Náhradní výsadba

Za pokácené dřeviny se jako náhradní opatření obvykle ukládá náhradní výsadba. Na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele, je nutný souhlas vlastníka. Rozsah náhradní výsadby se stanovuje s ohledem na počet, stav a význam kácených dřevin. Pomůckou pro stanovení rozsahu je Metodika ČÚOP Praha - Ohodnocování dřevin rostoucích mimo les, která byla dopisem ČÚOP č.j. 480/93 ze dne 15. 2. 1993 doporučena k používání všem orgánům ochrany přírody ve správním a trestně právním řízení.
 

V Ostravě je nejhorší vzduch z celé EU

Až desetinásobné překročení denních koncentrací polétavého prachu v ovzduší hlásí některé měřící stanice v Moravskoslezském kraji. K výraznému zhoršení kvality ovzduší došlo již v sobotu, informovala o tom mluvčí hejtmanství Šárka Vlčková. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je ovzduší v Ostravě nejhorší z celé Evropské unie.
V Ostravě komplikuje lidem život smog.

Ani v pondělí ráno nebyla situace v kraji o mnoho lepší. Nejvyšší koncentrace okolo osmé hodiny ráno zaznamenali ve Frýdku-Místku, kde se vyšplhaly na 421 mikrogramů na metr krychlový. V Třinci zaznamenali meteorologové 420 mikrogramů na metr krychlový a nejnižší koncentrace, 229 mikrogramů, hlásila Orlová.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je ovzduší v Ostravě nejhorší z celé Evropské unie. Tuto informaci potvrdil i vedoucí oddělení genetické toxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Radim Šrám.

„Z hlediska prašného aerosolu PM10 jsou tyto koncentrace opravdu nejvyšší,“ uvedl s tím, že jejich část produkuje Ostravsko a další část pochází z polské části Slezska.

Jak se kvalita ovzduší projevuje na zdraví lidí, zkoumají v Moravskoslezském kraji v těchto dnech odborníci Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Výzkum provádí na úřednících krajského úřadu a na strážnících v Karviné a Havířově.

Silné znečištění se podle meteorologů zůstane v kraji bez výrazných změn až do středy. „Ve čtvrtek se rozptylové podmínky změní díky příchodu frontálního systému od západu a čerstvému větru od jihozápadu,“ uvedl ostravský meteorolog Eduard Jarcovják.

Milan Freiberg, Právo

Reakce:

Jakub Doležel, Odry, Pondělí, 25.ledna 2010, 11:10:28 -   Podpořte alianci Nebe nad Ostravou, jestli vám to není fuk!!!! http://www.nebenadostravou.cz/

“Dusíme se. Pomozte.” Žádají Ostravané.

Smogové vyhlášce bránily kraje. Regulace už mohla fungovat dávno

Autoři: Markéta Radová, Darek Štalmach, MF DNES, 28. ledna 2010   http://zpravy.idnes.cz/smogove-vyhlasce-branily-kraje-regulace-uz-mohla-fungovat-davno-p8x-/domaci.asp?c=A100128_200727_domaci_vel

Signál k omezení výroby, který velkým podnikům v kraji kvůli silnému smogu dali meteorologové, byl zatím spíš jen zkouškou než silnou pákou regulující množství škodlivin vypouštěných do ovzduší. Regulační systém mohl fungovat naplno, kdyby takzvaná smogová vyhláška, která ho upravuje, začala platit loni v červnu, jak chtělo ministerstvo životního prostředí, a ne až 19. listopadu.

  ilustrační foto: AP

Proč se projednávání vyhlášky protáhlo? "V květnu jsme měli vyhlášku připravenou, ale konkrétně Moravskoslezský kraj nebyl ochoten přijmout postup vyhlašování regulace, který fungoval už dřív v Ústeckém a Středočeském kraji. Nelíbilo se mu, jak by probíhalo vyhlašování signálu regulace, jeho zástupci tvrdili, že by museli zavést systém pohotovostí a vytvořit nová pracovní místa. Čtyři měsíce trvalo, než jsme si to vyjasnili," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jan Kužel. Připomínky k vyhlášce měly podle Evy Veverkové z tiskového oddělení ministerstva i další kraje. Nevěděly, jak budou postupovat při vyhlašování regulace výroby firem, jež spadají pod krajské regulační řády. "Obecně jsme s principy vyhlášky souhlasili. Hlavní problém byl v tom, kdo bude pro případ vyhlášení regulace držet pohotovost a kdo mu to zaplatí," řekl vedoucí odboru ochrany ovzduší krajského úřadu Marek Bruštík.

Smogem sužovaná Ostrava Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Tomáš Kotyza uvedl: "Z prvního návrhu vyhlášky nebylo zřejmé, kdo, jak a proč bude regulaci vyhlašovat. To se muselo doladit. Byl to ale problém všech krajů." Extrémně špatným stavem ostravského ovzduší se včera zabývali poslanci a premiér Jan Fischer. Ten mimo jiné řekl: "Zvážím možnost, že by se v Ostravě kvůli nutnosti řešit velmi špatný stav ovzduší konalo výjezdní zasedání vlády."

Meteorologové poprvé žádají omezení výroby. Odborníci se shodli, že i kdyby regulační systém nyní fungoval naplno a firmy podle něj omezily výrobu, silnou smogovou situaci, která kraj sužovala od minulého pátku do středy, by to asi nevyřešilo. Jednak proto, že smog může zcela odstranit jen změna počasí, jednak proto, že mnoho podniků, kterých se regulace týká, dnes kvůli celosvětové finanční krizi nevyrábí naplno.  A je možné, že i kdyby už měly schválené regulační řády a musely podle nich regulovat výrobu, neznamenalo by to pro některé z nich další omezení než ta, která už mají nyní. Ačkoli teď firmy ze zákona regulovat výrobu nemusely, mnohé z nich to kvůli smogu udělaly.

Znečišťovatelé sami od sebe omezují výrobu Přestože firmy zařazené do Ústředního regulačního plánu by při současném stavu výroby pravděpodobně nemusely nic omezovat, začali největší znečišťovatelé sami od sebe omezovat výrobu v nejvíce prašných provozech. 

Kdo musí regulovat - ArcelorMittal Ostrava - závod Energetika, - závod Vysoké pece,   Dalkia Česká republika - Elektrárna Třebovice, Teplárna Karviná ČEZ, Elektrárna Dětmarovice, Energetika Vítkovice, Třinecké železárny - závod Výroba surového železa, Energetika Třinec - provoz Teplárny

Veškeré regulační kroky jsou navíc pro jednotlivé firmy zařazené do Ústředního regulačního řádu dobrovolné. Stále ještě totiž nebyly schváleny regulační řády jednotlivých podniků, takže ty nemají podle čeho postupovat. Na to se ale jednotlivé společnosti nevymlouvají. "Omezili jsme výrobu na aglomeracích, které jsou nejvýznamnějším zdrojem emisí tuhých znečisťujících látek," řekla tisková mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Věra Breiová. "Jeden spékací pás je zcela zastaven, zbývající čtyři jsou provozovány pouze omezeně," popsala mluvčí snahu firmy omezit prašnost na místě, které se velkou měrou podílí na faktu, že ArcelorMittal Ostrava figuruje v žebříčku firem produkujících tuhé znečišťující látky na prvním místě v republice.

Méně prachu - vyšší náklady  A aglomerace, na níž dochází ke spékání železné rudy, patří k nejprašnějším provozům hutního komplexu. "K tomuto režimu jsme přistoupili přesto, že chybějící aglomerát nutný pro provoz vysokých pecí musíme nahrazovat peletami, což znamená vyšší finanční náklady," dodala Věra Breiová. Provoz aglomerací snižovali kvůli snížení množství polétavého prachu v ovzduší i v Třineckých železárnách. "Mezi půl dvanáctou a půl třetí jsme regulovali výrobu aglomerace číslo 2, popsal činnost směřující k omezení prašnosti v Třineckých železárnách výrobní ředitel Česlav Marek. "O čtvrtinu jsme snížili i výrobu páry a o deset stupňů byla snížena teplota vody vyráběné jak pro Třinecké železárny, tak pro město Třinec," popsal situaci v další třinecké firmě Energetika Česlav Marek. Dva podniky v kraji, spadající pod Ústřední regulační plán vlastní i elektrárenská společnost ČEZ. Vedle Elektrárny Dětmarovice je to i Teplárna Vítkovice.

Místo uhlí plyn "V Dětmarovicích v současné situaci žádné velké regulace provozu provádět nemůžeme, protože kvůli mrazům elektrárna vyrábí prakticky neustále," řekla tisková mluvčí společnosti ČEZ Alice Lutišanová. "Každý pokles na teploměru o jeden stupeň totiž zvyšuje spotřebu elektrického proudu o půl procenta. V Teplárně Vítkovice jsme ale kvůli snížení prašnosti přešli z vytápění uhlím na topení koksárenským plynem, při němž se vypouštění tuhých znečišťujících látek výrazně snižuje," dodala Alice Lutišanová. Poslední firmou z Moravskoslezského kraje, která v seznamu regulačního plánu figuruje, je teplárenská společnost Dalkia. Ta vlastní hned dva zdroje s vysokým podílem polétavého prachu při výrobě a to Elektrárnu Třebovice a Teplárnu Karviná. "Nejvíce prachu vzniká při manipulaci s uhlím na skládkách, to teď ve spolupráci s ČHMU řešíme," řekl mluvčí firmy Milan Wagner.