Korejci zachraňují stromy

Lidové Noviny, 13.9. 2006, str. 6

Hyundai na své náklady přesadí v Nošovicích zhruba tisícovku stromů. Přitom by takovou akci automobilka vůbec nemusela provádět. Stromy stojí v budoucí průmyslové zóně, na místech, kde vyroste automobilka - a obecní úřady v Nošovicích a Nižních Lhotách již vydaly souhlas s kácením těchto stromů.

Korejcům tak nebránilo nic v tom, aby stromy klasicky pokáceli, jak tomu u nás bývá při velkých stavbách zcela běžné. Klasické vykácení by vyšlo Korejce levněji než přesazování. Cena za operaci, která je v tuzemsku unikátní, se vyšplhá zhruba k pětadvaceti milionům korun.

„Moc to oceňujeme. Korejská strana všechny náklady se stěhováním zaplatí, i když ji k tomu nic nenutí,“ řekla včera mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Šárka Swiderová. „Korejci mají zásadu, že za jeden zničený strom musí vysadit tři nové. Východní národy takto ctí přírodu, což je skvělé,“ dodala mluvčí.

Korejci si původně na práci se stromy chtěli najmout českou firmu. Avšak narazili. „V Česku se tak velké a tak staré stromy vůbec nepřesazují. Korejce naše firmy odmítly. Tvrdily, že stromy takovou operaci nemohou přežít,“ líčí potíže Korejců s hledáním českých odborníků Jaromír Brunhofer z firmy Bovis Land, která Korejcům s přípravou nošovické zóny pomáhá. Nezbylo než povolat specializovanou firmu přímo z Koreje.

Postup přesazování je relativně jednoduchý. Korejci vyhloubí kolem stromu jámu a kořeny stromu pevně pomocí provazů zabalí do pláten a igelitu. Stromy pak pomocí jeřábu a nákladnících aut odvezou na nové místo, kde je dosadí do nových jam. Jenže nošovické stromy budou na novém místě jediný rok, aby pak byly opět přesazeny tam, kde nebudou překážet v provozu nové továrny. Nejspíše se tak stanou součástí protihlukových stěn kolem celého komplexu.

Celý rok do dalšího a konečného přesazení mají mít stromy své kořeny stále obaleny. Kvůli tomu budou vyžadovat mimořádnou péči. Hlavně se musí pečlivě zalévat, aby neuschly. V Koreji je podle Brunhofera takové stěhování vrostlých stromů běžné. „Převážejí je i pomocí helikoptér,“ řekl stavebník. Zato v Česku se podobná operace se stromy prováděla podle dostupných údajů pouze jedinkrát: při stavbě kolínské automobilky, a to v mnohem menším rozsahu.

Některé z nošovických stromů jsou až šedesát let staré a měří až třicet metrů. Na druhu stromu prý při stěhování nezáleží. Přesazeny budou olše, topoly nebo vrby stejně jako smrky. „Není dobré, když se všechno vyřeže a zabije. O životní prostředí máme zájem. Chceme ty stromy zachránit,“ prohlašoval včera Eok-Jo-Kim, budoucí ředitel automobilky, který osobně na korejské dělníky v nošovických polích dohlížel. Se stěhováním stromů chtějí být Korejci hotovi do konce příštího měsíce. ...

 

Občan? Zbytečná součást demokracie Ostravy-Poruby

Pavel Herot, Dnes, 15.9.006 (zkráceno), str. C3,  Britské Listy,18.9.2006

Osmdesátitisícový městský obvod Ostrava-Poruba se v posledních týdnech potýká s několika záměry, které se zásadním způsobem dotýkají kvality života jeho obyvatel. Jde o výstavbu supermarketu v zahradě základní školy Valčíka, dále pak o kácení vzrostlých lip na ulici Opavská a celkovou koncepci “regenerace“ zeleně, nebo o výstavbu tramvajové trati po ulici 17. listopadu. Všechny tyto případy si jsou podobné v zanedbané komunikaci s dotčenými obyvateli.

Politikové žijí v představě, že občané nemají zájem o věci veřejné, proto se ani s nějakou komunikací příliš nenamáhají. Uznávám, že na té představě asi bude mnoho pravdivého. Na druhou stranu, proběhnuvší i probíhající petice svědčí, že nezanedbatelný zájem veřejnosti na diskusi tady stále existuje. Všechny petiční akce a výrazy občanské nevole jsou důsledkem zanedbané komunikace. Typickým příkladem je záměr postavit supermarket Lidl na území školní zahrady. Na počátku porubská radnice udělila souhlas s umístěním prodejny a investor zpracoval obsáhlou (a nákladnou) projektovou dokumentaci. Potom se mezi veřejností rozjela masivní petiční akce. Když radnice připustila, že stavba asi nebude úplně v občanském zájmu, raději se o tom ještě jednou přesvědčila vlastní anketní akcí. Teprve potom občané získali příslib starosty, že nebude podnikat kroky proti jejich vůli. Pokud supermarket nakonec opravdu stát nebude, pak investorovi vznikne legitimní nárok požadovat po městském obvodu Poruba úhradu zmařených výdajů na projektovou dokumentaci. Kdyby na začátku celého příběhu stála komunikace s občany, zbytečnému plýtvání veřejných peněz by se elegantně předešlo.

Vedení radnice se dosud neprobralo z budovatelských časů, diskuse s občany pouze zdržuje pokrok. Politikové mají občany za zaryté odmítače všech místních rozvojových záměrů. Jsem přesvědčen, že takto to není. Lidé budou vždy odmítat jednostranně položené návrhy. Většina veřejnosti je schopna uznat společenskou potřebnost některých staveb i za cenu svého určitého omezení. Tím může být například zvýšený provoz, hluk nebo prašnost během výstavby. Právě kvůli těmto omezením je zásadní vyslyšet hlas dotčených lidí, za jakých podmínek jsou ochotni stavbu akceptovat. Bez širší diskuse vznikne vždy početná skupina nespokojených kritiků. Takto řízený rozvoj pochopitelně stojí více času. Za podstatně vyšší obecnou spokojenost a veřejné ztotožnění se s kroky radnice to však jistě stojí.

O vstřícnosti k obyvatelům zrovna nesvědčí ani čas pořádání porubských setkání zastupitelstva: devátá hodina ranní. Pochopitelně se tak dostaví jenom hrstka "nepříjemné" veřejnosti. Zastupitelé jsou ovšem v den setkání zastupitelstva uvolňování ze svých zaměstnání právě proto, aby veřejnosti sloužili. Umím si představit, že by svůj den mohl zastupitel využít pro přípravu k jednání, které by se pořádalo v 17 hodin. Už by to ale nebyl ten poklidný rekreační den.

V hojnější účasti veřejnosti na setkání zastupitelstva spatřuji ještě jeden společenský přínos. Lidé si často stěžují, že neví, koho volit. Netvrdím, že účastí na zastupitelstvu by nutně našli své politické favority, ale poměrně jednoduše by přišli na to, koho nevolit: dlouhodobé stroje na vládnutí s patentem na rozum.

Zdá se, že k opravdové občanské společnosti vede v Porubě ještě hodně dlouhá cesta. Poslední setkání zastupitelstva z tohoto týdne bylo opravdu podívanou jen pro otrlé. Trapnost gradovala po tom, co po chvilce jednání s hrstkou veřejnosti zastupitelstvo odhlasovalo, že diskusi končí. Bez ohledu na to, že se návštěvníci stále ještě hlásili o slovo. Pokládám to za výraz absolutní arogance. Uznávám, že diskuse neměla zrovna konstruktivní rysy. Není to však chyba veřejnosti, nýbrž porubských politiků, kteří podmínky ke konstruktivní diskusi nenabízejí. Místo toho používají podpásové emotivní argumenty k eliminaci hlasu občanů.

Lidem bych proto doporučoval navštívit zastupitelstvo s krabičkou prášků na uklidnění. Čekají je výroky jako: "Příroda má člověku sloužit," nebo: "S tou ekologií začněme všichni u sebe," přičemž v zápětí téměř všichni zastupitelé odjedou po jednom osobními automobily (podotýkám z místa výborně obslouženého hromadnou dopravou). Nejvíce však ze židle nadzvednou osobní výpady. Jestliže je zástupkyně sdružení Arnika starostou Novákem zesměšňována a nařčena z nekompetence vyjadřovat se vzhledem k oboru svého (jinak univerzitního) vzdělání ke kácení stromů, potom asi opravdu není něco v pořádku. Když už jsme u toho vzdělání, studoval snad pan starosta vysokou politickou, aby mohl dělat politiku?

 

Dluh veřejných financí

Dluh veřejných financí vzrostl k 11. září na 1,3 biliónu korun. Uvádí to inzeráty, který v pátek uveřejnilo ministerstvo financí (MF) v tisku. Loni vzrostl veřejný dluh o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Veřejný dluh je dluh vlády, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a rozpočtů krajů a obcí.

22.9. 2006 13:44

PRAHA - "Jde nám o to, abychom tyto pravdivé a nezkreslené informace nezprostředkovaně dostali k občanům ČR. Na základě auditu státního rozpočtu jsme zjistili, že jeho návrh nebyl vládou Jiřího Paroubka sestaven v souladu se závaznými rozpočtovými pravidly a zejména v oblasti výdajů nerespektoval rámce, které si vláda sama stanovila. Informace o tom, že Česká republika už letos nesplní tzv. Konvergenční program pro přístup k euru, je velmi důležitá a mám pocit, že by se jí veřejnost měla dozvědět," uvedl ministr financí Vlastimil Tlustý v tiskové zprávě.

"V dnešní situaci, kdy jsme i z pohledu zahraničí kvůli situaci v Maďarsku vnímáni jako nestabilní region, může podobný kritický stav veřejných rozpočtů přinést dalekosáhlé důsledky. O tomto riziku by občané měli vědět. A také by měli vědět, že je nezbytné přistoupit k opravdovým reformám, na nichž se budou podílet všechny politické strany," řekl dále Vlastimil Tlustý. ...

... Exministr financí Sobotka tento týden obvinil ODS, že záměrně nepravdivě popisuje a zkresluje skutečný stav veřejných rozpočtů s cílem připravit si půdu pro nezodpovědnou politiku vysokých rozpočtových deficitů. [celá zpráva] Tlustý podle něj chce vyvolat poptávku po velké privatizaci. Tou by mohl být jeho návrh na privatizaci 16 procent státního podílu ve společnosti ČEZ. [celá zpráva]

Novinky, ČTK

 

Podepisují petici proti kácení stromů

7.10.2006    Právo  str. 17  Severní Morava a Slezsko, Karel Balcar

Plánované skácení vzrostlých lip v památkové zóně v Ostravě-Porubě se některým obyvatelům obvodu nelíbí. Petici proti tomuto záměru podepsalo zhruba 1400 lidí.
Porubská radnice plánuje rekonstruovat pět ulic u Hlavní třídy. „Chce vybudovat nová parkovací místa. Zarážející ovšem je, že tomu prý překážejí aleje vzrostlých stromů v těchto ulicích,“ píše se v petici, která chce, aby radnice od plánovaného kácení stromů ustoupila.
„Skácení povede k celkovému zhoršení životního prostředí v této lokalitě. Je to 144 vzrostlých stromů. Bude to znamenat úbytek stínu, kyslíku a naopak zvýšení hlučnosti a prašnosti. Radnice na jejich místě chce vysadit jen malé stromy. Ekologická újma bude trvalá,“ tvrdí také Helena Váňová z ostravské pobočky ekologického sdružení Arnika.
Protesty v pátek přijel podpořit i předseda Strany zelených Martin Bursík. „Od zelených je možné očekávat, že když už je někde vzrostlá zeleň, tak nejsou-li k jejímu pokácení důvody zdravotní, tedy neexistuje-li dobrozdání dendrologa, že stromy jsou napadené chorobou anebo ohrožují obyvatelstvo, tak je pro nás kácení přípustné jen tehdy, pokud jde o postupnou obnovu. Stavíme se proti obnově formou holoseče, tedy že se pokácí vše,“ vysvětlil důvod podpory akce Bursík.
Starosta Poruby Miroslav Novák (ČSSD) vlnu protestů považuje za předvolební boj na komunální úrovni. Tvrdí, že v pozadí stojí lidé z kandidátek jiných politických stran a uskupení.
Projekt na opravu pěti ulic za zhruba čtyřicet miliónů korun* vychází z potřeb lidí, kteří v této lokalitě bydlí. Více než padesát let staré lípy se rozrostly natolik, že nyní narušují sítě, chodníky i vozovky.
„Máme desítky žádostí občanů, kterým se nelíbí, že jsou stromy přerostlé, doma mají stín a venku nemají kde parkovat. Máme také nálezy zdravotního ústavu, že byty v této lokalitě jsou stinné a vlhké. Právě kvůli vzrostlé zeleni neodpovídají bytům první kategorie,“ doplnil starosta Novák.
S opravami ulic chce radnice začít již v příštím roce. Projekt je rozložen do tří až pěti let. Ulice Kopeckého, Alšova, Čs. exilu, Budovatelská a Urxova by se měly dočkat nových chodníků, silnic i zeleně, ale také laviček a parkovacích míst. Novák slibuje, že lípy nahradí nové stromy.
Regionální mutace| Právo - Severní Morava

* srovnej: Porubská radnice informuje občany, "Plánované rekonstrukce porubských ulic", 09.2006

 

Beseda:

Dne 6.10. 2006 v pátek v 17.00 proběhla v domě kultury Poklad v Ostravě - Porubě na Kopeckého ulici diskuze na téma zeleň v Ostravě

Diskutující:pan Dr. Martin Bursík - předseda Strany zelených, p. Viktor Hubert - předseda MO SZ, p. Věra Jakubková - poslankyně parlamentu ČR, Mgr. Helena Váňová - Arnika, Ing. Arch. Dušan Richtár - OS Skalka, RNDr. Libor Bubík a paní Helena Šabatková - zástupci občanů za petici "Petice za záchranu stromů v alejích památkové zóny v Porubě", Doc. Petr Jančík - vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu na VŠB, Ing. Adam Kantor za "Petici proti hypermarketu v centru O.-Poruby". Besedu řídil Mgr. Petr Polášek, ZO ČSOP Nová Ostrava

 

MAIL PANU KAJNAROVI, KANDIDÁTU NA PRIMÁTORA MĚSTA OSTRAVA

Vážený pane Kajnare,

nedávno jsem Vás slyšel diskutovat o nové zástavbě Karoliny na setkání ve Fiducii a chtěl bych Vás upozornit na záležitost, která má s Karolinou některé podobné rysy, bohužel bez veřejné diskuse a soutěže. Jedná se o plánovanou zástavbu „na zelené louce“ v centru Ostravy-Poruby, kde by mělo stát Obchodní centrum Poruba.  Podle dostupných informací se jedná o dvoupodlažní galerii s hypermarketem Interspar zabírající stávající zelenou plochu mezi obytnými domy - zkráceně hypermarket, jaké už dobře z Ostravy známe.

Výstavba je navržena v centru městského obvodu Poruba, nedaleko Hlavní třídy a nového soudu mezi ulicemi Opavskou a Francouzskou. Poruba je sice „pouhé“ sídliště, ale myslím, že si více než 70 tisíc obyvatel zaslouží trochu pozornosti.

                Nemusím Vám určitě vysvětlovat, že obří obchodní centra a hypermarkety nejsou svým charakterem do center měst vhodné. Z hlediska urbanismu je to podle mě zločin a to už nemluvím o dalších negativních dopadech na okolí. Opravdu nechápu, co k tomuto rozhodnutí porubskou radnici vedlo a mlčení kolem příprav akce nasvědčuje, že se svými motivy nespěchá pochlubit ani porubská radnice, ani ostravský magistrát, obé pod vedením ČSSD. Měsíčník PRIO, který porubská radnice rozšiřuje zdarma do všech domácností, k tomuto účelu asi vhodný není.

                Je dobré si též uvědomit existenci velkoprodejen dvě zastávky MHD od zmiňovaného místa (TESCO, Billa, Kaufland), a prázdného zkrachovalého supermarketu Big Billa v Martinově naproti 7. porubského sídliště.

V této souvislosti by mě zajímalo, jestli s postupem porubské radnice souhlasíte a pokud se vám záměr stavět hypermarkety v centrech měst zdá stejně nesmyslný jako nám, zda se chystáte v této věci něco podniknout?

Jako zástupce strany ČSSD určitě máte představu, jak by chtěla Vaše strana k problému velkoprodejen v centrech měst přistupovat v budoucnu obecně, jestli máte alespoň konkrétní návrhy, jak tlaku na výstavbu těchto staveb v budoucnu odolávat, neboť se dá předpokládat, že bude neustále vzrůstat?

Napadá mě například zveřejňování všech investic a prodejů pozemků nad určitý limit např. v informačních měsíčnících radnic, jako je třeba PRIO, případně jiná opatření, která by umožnila občanům vyjádřit svůj názor před konečným rozhodnutím samosprávy a omezila riziko korupce, které v takových případech hrozí. To je samozřejmě jenom můj návrh a věřím, že diskuse nad podobnými a mnohem kvalifikovanějšími návrhy už ve vaši straně proběhla a mohla by se odrazit také v předvolební kampani, kterou mimochodem na úrovni městského obvodu Poruba postrádám.

Pokud by jste se k tomuto problému vyjádřil, byl bych rád nejen za sebe, ale i za občanské sdružení Poruba, o.s., které jsme v souvislosti s informací o plánech na výstavbu hypermarketu v centru Ostravy-Poruby založili a které se bude v této záležitosti také angažovat. Neděláme to snad z nadbytku volného času nebo proto, že bychom chtěli někomu komplikovat práci, ale především kvůli pocitu, že porubští zastupitelé nezastupují ani tak nás, občany, jako řetězce hypermarketů. Je to smutné, ale prozatím tomu vše nasvědčuje.

 Pavel Horečka, Občanské sdružení Poruba.

Odpověď :

 

Od: Kajnar Petr <PKajnar@mmo.cz> # Předmět: RE: Obchodní centrum - Poruba - Dotaz

 

Datum: 04.10.2006 08:44:22  ----------------------------------------

 

V něčem s Vámi souhlasím, v něčem ne. Je to na delší diskusi. S pozdravem PK

 

 

Petice: nekácejte vzrostlé stromy

10.11.2006 - str. 01 Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Ostrava - Přes dva tisíce obyvatel Ostravy-Poruby odmítá plánované kácení sto čtyřiceti čtyř stromů, které mají zmizet kvůli novému parkování. Petici s jejich podpisy odevzdali členové petičního výboru novému vedení místní radnice.
Úřad městského obvodu Poruba má v plánu v ulicích Kopeckého, Alšova, Čs. exilu, Budovatelská a Urxova vybudovat nová parkovací stání. Součástí záměru je i likvidace 144 vzrostlých stromů a 686 metrů čtverečních keřů. A s tím lidé nesouhlasí. Obrovské množství jejich podpisů se sešlo i díky tomu, že místní obyvatelé stromy, které mají zmizet, označili letáky.
„Minulý týden Arnika zveřejnila informace o znečištění ovzduší v kraji. Vyplývá z nich, že Ostrava je městem s jedním z nejhorších ovzduší v republice, ne-li v Evropě. Kácet zde zdravé stromy je absurdní,“ říká Helena Váňová z Arniky.
„V létě jsme zjistili zcela náhodou, že stromy v naší ulici by měly padnout za oběť stavbě parkovišť. Dodnes se nás nikdo neptal, zda s tím souhlasíme. Radnice ohrožuje naše zdraví. Pokud aleje zmizí, budou naše děti místo kyslíku dýchat výfukové plyny,“ líčí členka petičního výboru Helena Šabatková.
Vedení radnice slibuje veřejné projednání, na kterém obyvatele s celým záměrem seznámí. „Budeme se tím zabývat příští týden, kdy bychom snad měli stanovit i datum projednávání,“ uvedl starosta porubského obvodu Miroslav Novák.
(Viz Lidé... str. C2)

 

Lidé bojují za desítky stromů

10.11.2006 - ŽANETA HORÁKOVÁ - str. 02

O záměru pokácet 144 stromů se bude jednat veřejně. Termín by mohl padnout už příští týden.

Ostrava - O kácení více než stovky vzrostlých stromů před jejich domy se obyvatelé pěti porubských ulic dozvěděli náhodou. Díky petici s dvěma tisíci podpisy, která likvidaci zeleně odmítá, však místní radnice pravděpodobně uspořádá veřejné projednávání projektu, jehož součástí vykácení stromů a odstranění další zeleně je.
„Stěhovali jsme se z Dubiny do Poruby právě kvůli množství zeleně. Máme malé děti a chtěli jsme, aby vyrůstaly v dobrém prostředí,“ popisuje členka petičního výboru Helena Šabatková. „Petici podepsalo přes dva tisíce lidí, a to je dostatečné číslo na to, aby vedení obvodu svůj záměr přehodnotilo,“ říká.
Podle starosty Miroslava Nováka však nejsou lidé dobře seznámení s celým projektem. „To, že zde vznikne jakási holá pláň, není pravda. Je záhodno vše veřejně projednat, protože lidé nemají všechny informace,“ uvedl starosta.
„Na veřejném projednávání seznámíme obyvatele Poruby s naším záměrem. Zeleně bude v ulicích stejně, ne-li více. Jde o rekonstrukci vozovek a pěších chodníků, která je potřebná,“ dodal.
Již v září, kdy se na petici objevily první stovky podpisů, uvedl, že záměr by měl vyřešit problematické parkování ve staré zástavbě. „Odstranění mnohých stromů je předmětem žádostí samotných občanů. Máme i stanovisko hygieniků, že řada bytů kvůli stromům neodpovídá kategorii I. třídy. Jejich kořeny také narušují inženýrské sítě,“ vysvětlil tehdy Novák. Připustil, že některé ze stromů musí ustoupit stavbě a budou za ně vysazeny nové.
Petiční výbor nabízí alternativy, jak zajistit nová parkovací místa či vyřešit problémy se stínem. „Například v Berlíně parkovací místa budují okolo stromů. A tady v Porubě jsou i nepoužívané plochy, třeba stará hřiště. Je lepší udělat parkoviště zde, než kácet padesátileté lípy. Takovou lípu nenahradí ani deset malých stromků,“ říká Šabatková.
Kde stromy stíní, mohou se podle obyvatel ořezat. „Spoustu let se o ně nikdo nestaral. Kdyby obvod najal odborníky, kteří by stromy prořezali, lidé by měli i v přízemních bytech více světla,“ dodává.
„V naší ulici má být podélné stání po jedné straně nahrazeno kolmým stáním na obou stranách a mají padnout všechny stromy. Tento způsob řešení je drastický. Nesvědčí o profesionalitě projektantů a zejména radnice jako zadavatele,“ podotkl Libor Bubík, který na ulici Kopeckého bydlí přes čtyřicet let.
Termín veřejného projednávání není znám, lidé petici odevzdali ve středu na ustavujícím zasedání zastupitelstva a vedení obvodu o ní bude jednat. „Věc je čerstvá. Příští týden se tím budeme zabývat,“ informoval starosta Miroslav Novák.
Podle údajů z radničního měsíčníku PRIO má záměr radnice přinést 200 parkovacích míst za 86 milionů korun.
 

To, že zde vznikne jakási holá pláň, není pravda. Vše se musí projednat, lidé nemají všechny informace. starosta Miroslav Novák

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

 

Primátor Ostravy se stal kandidátem na Zelenou perlu

http://www.arnika.org/novinky.shtml?x=1960211

OSTRAVA - Primátor Ostravy Petr Kajnar se stal žhavým kandidátem na získání nelichotivého titulu "Zelená perla" za svůj výrok „stromy mají sloužit, a ne překážet“. Tento překvapivý citát, připomínající trochu někdejší „poroučení větru dešti“ otiskl v pondělí 15. ledna deník Právo. Primátor jím obhajuje masivní kácení zdravých stromů po celé Ostravě v posledních letech. Stovky podpisů pod různými peticemi ovšem dokazují, že občanům města stromy nepřekážejí, lidé stromy potřebují a jsou za ně rádi. Jediný, komu zeleň vadí, je tak zřejmě vedení města a některé stavební firmy.

Masivní kácení stromů v Ostravě se začalo rozmáhat od roku 2002. Děje se tak nejen kvůli údržbě zeleně, ale často kvůli nejrůznějším investičním akcím, skrytým pod názvy jako „regenerace a revitalizace zeleně“ či „rekonstrukce zpevněných ploch“. Stovky zdravých stromů pak mizí z ulic přímo uprostřed městské zástavby. Jen v Porubě se v letech 2002 až 2004 vykácelo více než tisíc šest set stromů. Další akce probíhají i nyní – např. rozsáhlá rekonstrukce zeleně v sedmém porubském obvodu na rozloze 21 hektarů. Chystá se také oprava pěti ulic městské památkové zóny, která by měla za následek vykácení 144 vzrostlých stromů.

Necitlivý postup veřejné správy vůči životnímu prostředí naráží na odpor občanů, kteří v dotčených lokalitách žijí. Od roku 2002 tak vzniklo již několik petic, které požadují zastavení kácení stromů. Vyzývají zároveň radnici, aby o závažných zásazích informovala občany s předstihem a umožnila jim také vyjádřit své stanovisko. Tyto požadavky byly například součástí „Petice za záchranu parkové výsadby Ostravy-Poruby“, kterou v roce 2002 podepsalo na 1 200 lidí, a také obdobné petice z loňského podzimu, k níž se připojilo 2 300 lidí.

Arnika předložila porubské radnici v květnu 2003 návrh postupů, jak zodpovědně informovat občany a projednávat s nimi plánované zásahy do zeleně. Zohlednit představy obyvatel města o jeho rozvoji považujeme za nezbytné; v zemích západní Evropy jde o běžný standard. Vyzývali jsme například radnici, aby zasedání zastupitelstva probíhala v době, kdy se jej mohou zúčastnit i zaměstnaní lidé. Na naše návrhy jsme se však ani po několika letech nedočkali reakce. Zastupitelstvo stále zasedá v 9 hodin ráno, člověk se na úřadě nedomůže informací, diskuse nad připravenými projekty neexistuje. Lidé se o plánovaném kácení stromů dozvídají až tehdy, když přijedou dělníci s motorovými pilami. Lidé, bránící na poslední chvíli své životní prostředí, vnímá radnice jako nepřátele, nikoliv jako partnery diskuse.

Jedním z častých argumentů pro kácení stromů jsou údajně chybějící parkovací místa. Mnohem více než parkoviště však chybí celková koncepce řešení parkování. Není přece možné umisťovat automobilová stání pod okna všech obytných domů. O možnosti postavit podzemní nebo nadzemní hromadné garáže se však neuvažuje. Rozvoj Ostravy probíhal ve všech jeho etapách na základě koncepce urbanistů. Proto i současný problém parkování bychom měli řešit tak, aby nedošlo ke snížení standardu bydlení, aby se ze zelených čtvrtí nestaly noclehárny na parkovišti.

Podle představitelů města způsobují stromy samé problémy: trhají inženýrské sítě, překážejí novostavbám, stíní okna, vyvolávají alergie, ničí chodníky. Všichni přitom dobře víme, že Ostrava je dnes městem s nejhorším ovzduším v celé České republice a také je známo, že právě stromy jsou schopny toto znečištění částečně kompenzovat. Například tím, že svými listy zachycují polétavý prach, který na sebe váže nebezpečné chemické látky ohrožující lidské zdraví, a zvyšují vlhkost vzduchu. Proto je třeba si stromů ve městě vážit a dobře se o ně starat. Pokud se nám o tom nepodaří včas přesvědčit politiky, brzy si budeme moci na vlastní kůži vyzkoušet, že Ostrava bez vzrostlých stromů nebude dobrým místem k životu.

Primátor: stromy mají sloužit, a ne překážet

15.01.2007 - Karel Balcar - str. 08, Regionální mutace | Právo - Severní Morava

Stromy ve městě se mají udržovat tak, aby sloužily a nepřekážely. Řekl to primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD) jako reakci na petici občanů, kteří jsou proti skácení 144 vzrostlých stromů v Ostravě-Porubě.
Organizátoři petice žádají, aby porubská radnice stromy nekácela a našla šetrnější způsob, jak v pěti ulicích zřídit parkovací místa. „Když nám tady ty stromy vyrostly, přece je nebudeme řezat. Není pravda, že musejí ustoupit parkovacím místům,“ tvrdí členka petičního výboru Michaela Sonnenscheinová s tím, že by radnice měla způsob parkování vyřešit citlivějším způsobem než vykácením vzrostlých stromů. Konkrétní řešení však nenavrhla.
„Najít řešení je úloha odborníků. Musejí se podívat i do jiných měst. Byla jsem třeba v Brně, tam jsou staré stromy, také tam žijí lidé, a nikomu to nevadí,“ dodala. Sonnenscheinová za petiční výbor navrhuje stromy omladit prořezáním, a je-li skutečně nutné je nahradit novou výsadbou, pak by se měly podle ní stromy nahrazovat postupně.
„Vyřešit problém v Porubě ořezem stromů je nutné z odborného hlediska zásadně odmítnout. Vzhledem k druhům, a zejména velikosti stávajících dřevin by ořez musel být proveden v rozsahu, který by způsobil velmi vážné, nezhojitelné poškození a estetické znehodnocení dřevin a následné nežádoucí zahuštění korun. Takový zásah do vzrostlých dřevin je naprosto nepřípustný a podle zákona i sankcionovatelný,“ píše ve své odpovědi autorům petice primátor Kajnar.
Skácení 50letých stromů bylo podle něj posuzováno odborem životního prostředí, který proti tomu neměl námitek. „V současnosti je již vydáno pravomocné rozhodnutí o povolení kácení dvanácti stromů na Alšově ulici. Tam by rekonstrukce měla být zahájena v letošním roce,“ doplnil primátor.
Starosta Poruby Miroslav Novák (ČSSD) oponuje, že ale nezaznamenává jen negativní reakce proti kácení. „Řada občanů se na nás obrací s žádostí, ať plánovanou úpravu ulic uděláme. Občanů, kteří by to chtěli a zároveň v této lokalitě žijí, je většina,“ tvrdí Novák s tím, že připravují sérii pěti až deseti veřejných slyšení. „Uskuteční se v polovině února. Půjdeme do jednotlivých vchodů přímo za lidmi, kteří tam žijí, a vyslechneme jejich názory. Právě ti tam bydlí, lámou si nohy na chodnících, které zvedají kořeny stromů, a nemají kde parkovat,“ dodal Novák. S opravami ulic chce radnice začít již v letošním roce. Projekt je rozložen do pěti let. Během nich by se ulice Kopeckého, Alšova, Čs. exilu, Budovatelská a Urxova měly dočkat nových chodníků, silnic i zeleně, ale také laviček a parkovacích míst. Novák slibuje, že skácené lípy nahradí výsadba nových stromů.

 

Robert Albín: Kausa Lípa aneb národní strom národním pařezem

 V souvislosti se současným klimatem panujícím v naší společnosti ohledně významu městské zeleně, klimatem, který očividně hraje v její neprospěch, jsem se rozhodl napsat následující článek. Dotýká se především zamýšleného kácení stromů na ulici Opavská pod záminkou vybudování nových parkovacích míst, zlepšení bezpečnosti cestujících městské hromadné dopravy i zlepšení průjezdnosti této ulice.

Život na této planetě je především o vztazích. Cítím, že z každé nové situace se mám dozvědět něco o sobě samém, něco, co jsem dosud nevěděl. Čím více se však člověk snaží chápat souvislosti hlavou, tím více přichází na to, že hlava sama o sobě nestačí. Je sice nenahraditelným prostředníkem, ale bez návaznosti na vnitřní hlas – intuici, je bez účelu. Pochopil jsem, že k tomu, abychom dokázali stále lépe využít intuici, je zapotřebí otevřeného srdce. A většinou dobře víme, kdy konáme v rozporu s tím, co nám „radí“ srdce. Hlavou – racionalizací – však jeho radu často „překřičíme“ a pocity potlačíme. Každý z nás má svůj „práh otevřenosti srdce“ na jiné úrovni a i během života se tato úroveň mění. Pro někoho je bodem zlomu až úmrtí někoho blízkého z rodiny, jiný se rozpláče, když bezděky zašlápne pavouka. Okolnosti sice mohou být důležité, ale zásadní se mi jeví, zda-li člověk spáchal zlo vědomě či nevědomě. Čím více jsme vědomí (bdělí), tím větší problém nám činí páchat zlo proti vnitřnímu hlasu svého srdce. Čím více jsme vědomí, tím méně jsme lhostejní vůči zlu páchanému v našem okolí, a tím více dokážeme být zodpovědní za svůj vlastní život.

               Pro mne osobně je myšlenka a s ním spojený čin pokácení stromu až tím nejkrajnějším východiskem a zároveň oním „prahem zlomu“. Stromy jsou přece živé! A mimoto dávají jen tak. Nikdo jim nezaplatí za jejich služby. Prostě dávají. Dávají kyslík, květy, vůně, nektar, čistí vzduch, tiší hluk, zmírňují mikroklimatické rozdíly a ... byla by spousta následujících „A“. Zkusme se pozastavit nad tím, kolik toho přírodě dávají stromy a kolik člověk. A kolik by toho člověk přírodě měl vrátit za její služby. Pokácet zdravý strom bezdůvodně (viz dále) = nedokázat být za tyto dary vděčný, nebo, chcete-li, nedostatečně si uvědomovat jejich skutečný význam.

               Na mnohých místech v Ostravě (která je jen příslovečnou špičkou ledovce) se v poslední době množí kácení stromů i rozsáhlejší likvidace porostů křovin. Často se tak děje bez zřejmého logického vysvětlení, a co je ještě horší, bez informovanosti občanů, jichž se tyto počiny přímo dotýkají. Příkladem za všechny je kausa pokácení 17 vzrostlých lip na ulici Opavská v Porubě vozovně. Záminkou pro kácení je domnělé zlepšení bezpečnostní situace rozšířením nástupního ostrůvku a vytvoření několika nových parkovacích míst pro osobní auta. Pokud bych neměl jen planě kritizovat, ale navrhnout alternativní řešení...tedy toto: za jeden z kamenů mozaiky celého problému považuji nevhodně umístěnou zastávku meziměstských autobusových linek, před kterou se nachází přechod pro chodce. Kolize chodce s automobilem předjíždějícím stojící autobus je zde nabíledni. Domnívám se, že tento „problém“ by se dal elegantně řešit přemístěním zastávky např. ke „staré“ poliklinice. Také „problém“ parkovacích míst je řešitelný např. vybudováním podzemních garáží na nedalekém Havlíčkově náměstí. Zdá se však, že alternativní řešení nebylo ani hledáno. V souvislosti k prvotní neochotě podat veřejnosti městskými zastupiteli dotčeným občanům bližší informace ohledně celého zamýšleného projektu (který mj. zahrnuje kácení i rozsáhlejší likvidaci zeleně v městské části Poruba) a s přihlédnutím k celkové astronomické částce 86 milionů korun, která má být na tento projekt proinvestována, se však nabízí jiné vysvětlení. Není snad tento projekt výslednicí alibistické „nutnosti“ mezi našimi městskými úředníky a zainteresovanými firmami. Anebo bych se zeptal jinak. Kdyby na místě lip stály byty našich zastupitelů, přikročili by k jejich zbourání?

               Atˇ už je pravda jakákoli, projekt je schválen a budou-li lípy pokáceny, přinejmenším 45 let by trvalo než je nahradí stromy nové. Se vzrůstnými druhy stromů, které by v plnosti pokryly ztrátu dosud stojících lip však v zamýšleném projektu není vůbec počítáno.

Aby problém nevyzněl tak černobíle, dlužno podotknout, že zpytovat svědomí bychom měli my všichni, kdo dobíháme ve spěchu na červenou k tramvaji a v neposlední řadě všichni ti řidiči, kteří na vábně dlouhé rovince od Slovanu k vozovně nehledí ani na „své bodíky“.

               Co říci závěrem?! Snad jen, zkusme se bít za náš národní strom také jednou s takovou vervou jako za náš národní fotbalový tým.

Lidé nechtějí plošné kácení lip

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Ostrava - Dva otevřené dopisy v minulých dnech dostalo vedení ostravského městského obvodu Poruba. Lidé v nich dále bojují proti plošnému vykácení více než stovky vzrostlých lip na pěti ulicích, které mají být v příštích letech zrekonstruovány.

V prvním dopise žádají tři obyvatelé ulice Matěje Kopeckého, která je součástí připraveného projektu, o uskutečnění rekonstrukce ulic, ne však podle nynějšího projektu.

„Nejsme proti rekonstrukci, je tady spousta problémů a ulici je potřeba opravit. Nelíbí se nám však plošné kácení,“ vysvětluje Radek David, jeden z obyvatel dotčené ulice. „Nechci bránit každý strom za každou cenu, pokud překáží například inženýrským sítím. Podpoříme rozumnou variantu, ne však plošné vykácení,“ říká.

K sepsání dopisu obyvatele Kopeckého ulice přiměla veřejná setkání, která porubská radnice pořádala na přelomu února a března, aby občany informovala o připraveném a schváleném projektu.

„Občanům z dotčených ulic nebyly předloženy možné varianty řešení, ani nebyly veřejně prezentovány záměry, nebyla organizována žádná anketa,“ píše se v dopise.

Druhý otevřený dopis dostalo vedení radnice na úterním zasedání zastupitelstva - předali mu jej zástupci petičního výboru, který zorganizoval petici proti kácení lip.

„Proč vyhovujete třem domům, které si na stromy stěžují, a ne stovkám lidí, které podepsali petici proti skácení stromů?“ ptala se zástupkyně petičního výboru Michaela Sonnenscheinová při předávání.

Pokračování na str. C3

Lidé nechtějí plošné kácení vzrostlých lip v Porubě

Pokračování ze str. C1

„Chceme rekonstrukci chodníků a všech dalších částí, ne kácení vzrostlých stromů. Předávám otevřený dopis a doufám, že odpovíte na internetu,“ uvedla.

Zástupci petičního výboru v dopise položili vedení porubské radnice 15 otázek. Ptají se mimo jiné, proč se veřejných projednávání neúčastnila firma, která projekt vypracovala, či proč nebyly vypracovány variantní studie.

„Zabýváme se náměty občanů a je jich spousta. Zkusíme je zapracovat do projektu - dojde například k doplnění o keřová patra,“ odpověděl mimo jiné starosta městského obvodu Miroslav Novák. „Besed s občany se zúčastnilo zhruba pět set lidí a podle mého pocitu minimálně čtyři sta s projektem a jeho ideou souhlasí a neměli zásadních námitek ke kácení zeleně.“

Bojovat za vzrostlé stromy chtějí lidé i dále. „Není řešením to vzdát. Alespoň pro budoucnost - pokud se bude diskutovat o dalších projektech, tak by je měla radnice zpřístupnit i občanům,“ říká Radek David.

„Radnice zákonem nemá přikázáno, aby jednala s lidmi, tak s nimi prostě nejedná. Nelíbí se mi tento postup,“ doplňuje Radek David, podle jehož odhadu měla většina lidí přítomných na veřejných besedách k projektu připomínky.

Jednání o kácení bylo rušné

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
Autor: ŽANETA HORÁKOVÁ,
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=069&r=mfsevermorava&c=709759

BOJ O STROMY Otevřené dopisy, petice... Obyvatelé Ostravy-Poruby nevzdávají boj o to, aby v rámci obnovy ulic nebyly pokáceny všechny tamní lípy. A tak i úterní jednání zastupitelstva bylo bouřlivé.

Ostrava - Na úterním zasedání porubského zastupitelstva se opět bouřlivě jednalo o stromech.

Připravovaná obnova pěti ulic, která má navýšit počet parkovacích stání, zahrnuje pokácení více než stovky lip, a tomu chtějí lidé zabránit. Diskusi vyvolalo závěrečné vystoupení Petra Jančíka, který se měl na popud vedení radnice omluvit.

O slovo před zastupiteli se přihlásilo několik občanů. „Vydané stavební povolení v několika bodech odporuje zákonu,“ řekla Veronika Marhoulková. „Rozhodnutí úřadu hlavního architekta bylo protizákonné. Nebyl zjištěn úplný stav věci,“ uvedla jeden z příkladů.

„Nikdy bych nezasahoval do výkonu státní správy. Pokud máte tento pocit, podejte žalobu nebo jiný prostředek k domáhání práva,“ reagoval starosta Miroslav Novák.

O slovo se přihlásila i Věra Satinská, která bydlí v Alšově ulici - jedné z těch, jež mají být opraveny. „Nesouhlasím, aby se se zelení zacházelo jako s těžebním revírem,“ uvedla.

Účastnila se i jednání s veřejností, na kterých radnice projekt představovala. „Při dotazech jsem si dělala čárky a vyšlo mi, že osmdesát dva procent bylo pro zachování stromů,“ popsala svou statistiku Satinská. Mezi zastupiteli však vyvolala smích. „Směšné, že?“ reagovala.

Radnice žádala omluvu

V závěrečné diskusi vystoupil Petr Jančík z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.

„Docent Jančík vystoupil 19. prosince 2006 na porubském zastupitelstvu, kterého se účastnil spolu se svými studenty v rámci výuky. Přednesl studii o monitorování stavu ovzduší v Porubě a v rámci své přednášky se uchýlil k vyjádření, které se zdálo představitelům radnice nevhodné,“ vysvětlila tisková mluvčí městského obvodu Petra Špornová. „Vedení radnice považuje jeho vystoupení za nekorektní, a proto se obrátilo písemně s žádostí o omluvu na rektora školy Tomáše Čermáka,“ uvedla mluvčí.

„Jasně jsem oddělil odborné vysvětlení od dodatku, který jsem řekl jako občan a obyvatel Poruby,“ bránil se Jančík a vyjádřil nesouhlas s tím, že radnice kontaktovala rektora. Radnici se nelíbilo jeho vyjádření, že „v tom bude nějaký kšeft.“

Diskusi vyvolala už otázka, zda žádat omluvu přes zaměstnavatele. Jančík dále nastínil, proč mu projekt připadá podezřelý. Uvedl, že z pěti firem ucházejících se o projekt byly čtyři vyřazeny pro formální nedostatky, situace motorizovaných občanů se ani po rekonstrukci nezlepší, protestující občané byli smeteni a realizaci projektu vyhrála firma, která dělá většinu veřejných zakázek v obvodu. V sále vyvolal pozdvižení.

Starosty Nováka se bojí všichni

21.3.2007, Britské listy, http://www.blisty.cz/2007/3/21/art33450.html
Jan Mech

Zveme na zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Poruba. Ze včerejšího vystoupení bych si dovolil upozornit na souboj starosty Miroslava Nováka (ČSSD) a jeho místostarostů (ČSSD a ODS) proti docentovi Jančíkovi (VŠB). Petr Jančík je šéf katedry ekologie. Na minulém zastupitelstvu přemýšlel nahlas, proč se v Porubě chystáme pokácet sto padesát statných stromů. A že snad to musí být pro někoho kšeft.

Z neznámého důvodu se to dotklo všech členů Rady. Nelenili a napsali rektorovi VŠB stížnost. Pane rektore, v rámci zachování dobrých vztahů mezi obvodem a VŠB…nechť se neposlušný docent kaje, dejte mu na srozuměnou, kdo v kraji vládne a bude-li na příští schůzi dostatečně pokorně prosit za odpuštění, uvidíme ...

Ještě je šance zachránit lípy

12.04.2007 - PETRA SASÍNOVÁ - str. 03
BOJ O STROMY Rozruch kolem kácení desítek stromů na dvou místech Ostravy neutichá. Zatímco porubskými lípami se zabývá ministerstvo kultury, Komenského sady nyní posuzuje Agentura ochrany přírody a krajiny.

Ostrava - Ve sporu o vykácení čtyřřadé lipové aleje v ostravských Komenského sadech by mohla sehrát zásadní roli Česká inspekce životního prostředí.
„Budeme vycházet z odborného posudku Agentury ochrany přírody a krajiny, který očekáváme. Pokud agentura dojde k závěru, že nejsou zdravotní ani bezpečnostní důvody pro to, aby se stromy musely vykácet, můžeme vydat předběžné opatření a kácení tak zastavit,“ vysvětlil náměstek ředitele oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Ostravě Petr Szymonik.
Upozornil také, že Komenského sady jsou registrovány jako významný krajinný prvek, což znamená, že k jakémukoliv zásahu, který by mohl poškodit nebo ohrozit jeho ekologickostabilizační funkce, je potřeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, což je magistrátní odbor životního prostředí. Připustil, že vykácení více než sto šedesáti vzrostlých stromů, které by měly být nahrazeny jen padesáti šesti mladými stromky, by mohlo funkce krajinného prvku skutečně ohrozit.
Starosta obvodu Miroslav Svozil řekl, že odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny je třetí, na který obvod ještě čeká. „Jinak si nemyslím, že by naše stanovisko mohlo něco změnit. Nebudu brát vážně někoho, kdo bude tvrdit, že je třeba zachránit tři stromy ze sto šedesáti. Chceme ale vést i formou ankety diskuzi o tom, co by lidé v parku chtěli mít,“ uvedl Svozil.
Na schůzi zastupitelstva v polovině letošního února se totiž ukázalo, že není vůbec jasné, jak by měla celková revitalizace Komenského sadů, jejíž součástí má být vykácení aleje, dopadnout. Obvod dosud vychází ze studie, kterou architekt v oboru zahradní a krajinné tvorby Lubomír Rychtar vypracoval už v roce 1992.

Radnice nemá žádnou koncepci rozvoje parku?

„Zastupitelé vyjadřují názory, že projekt neskýtá prostor pro oddech všem generacím, komunikace nezohledňují aktivní oddech, není místo pro venčení psů. Celkové řešení projektu nekoresponduje s požadavky jednotlivých skupin obyvatel, které park navštěvují, a nenavazují na záměry, které zastupitelstvo k rekonstrukci Komenského sadů přijalo v jednotlivých volebních obdobích,“ čteme v zápisu z této schůze.
To je jedna z věcí, na kterou členové výboru Petice na záchranu lipové aleje v Komenského sadech v Ostravě také poukazují. „Radnice nemá žádnou koncepci rozvoje parku a zřejmě ji v dohledné době mít nebude. Přesto chce zahájit rekonstrukci aleje už na podzim letošního roku. Tento spěch je těžko pochopitelný,“ řekl mluvčí petičního výboru Ivo Kaleta. Podotkl, že minimálně do doby, než bude radnice vědět, jak chce se sady naložit, není jistě nutné alej vymýtit, stačí pokácet ty nejrizikovější stromy a o ostatní dřeviny řádně pečovat. Kaleta také uvedl, že nejskandálnější argument obvodu pro vykácení aleje je ten, že se o stromy nikdo nestaral. „Minimálně od roku 1990 to jde na vrub právě radnici. Zastupitelé by měli vysvětlit, co vedlo k zanedbání péče o stromořadí a jaká opatření byla přijata, aby se to neopakovalo,“ řekl Kaleta.
Členové petičního výboru rovněž kritizují, jak dopadly předchozí úpravy parku na počátku devadesátých let. „Tato rekonstrukce si vyžádala masivní kácení dřevin. Výsledkem je kráter nedokončené vodní plochy v zadní části parku a rozsáhlé plochy vyschlé trávy tam, kde stávaly stromy,“ konstatovali členové výboru.
Architekt Rychtar potvrdil, že obvod tehdy úpravy podle jeho návrhů nedokončil. Uvedl, že zmizela například hlohová alej, která byla ve velmi špatném stavu. „Na kopcích ale řada stromů přibyla. Měl by se dokončit odhlučňovací val od Muglinovské ulice. Jezírko by mělo být třešničkou na dortu ve střední části parku,“ vysvětloval Rychtar.

Foto popis| ALEJ V OHROŽENÍ. Lidé se baví v lipové aleji Komenského sadech, kterou chce radnice Moravské Ostravy a Přívozu kompletně vykácet.
Foto autor| FOTO: MAFA - JAROSLAV OŽANA

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko  

O bydlení v Podkově

18.04.2007 - František Černík - str. 03
* Jak to vidí
Byt v novém bytovém domě Podkova jsem si koupil hlavně kvůli blízkosti Komenského sadů. Mám dva psy a sady jsou ideálním místem pro jejich venčení. Taky už jsem nechtěl bydlet na Fifejdách, kde mám již třiatřicet let byt v jednom věžáku. Tady je k bytu i velká terasa. Jen mi trochu vadí, že se v současnosti uvažuje o velkém kácení v Komenského sadech. Vždyť ty jsou tím, čím jsou, hlavně díky stromům. Pokud by to tady vykáceli, vypadalo by to stejně jako na sídlišti.

O autorovi| František Černík, generální manažer hokejistů Vítkovic

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko  

My jsme lovnou zvěří, řekl zástupce obvodu

14.04.2007 - (asi) - str. 03
Ostrava - Záměr města vykácet lipovou alej v Komenského sadech v Ostravě přišel do klubu Fiducia obhajovat Petr Sedláček, kterého organizátoři diskuze představili jako člena bezpečnostní a ekologické komise a reprezentanta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Sedláček četl z textu, který si připravil. Tvrdil, že obvod nechce žádné zbytečné kácení, že chce průhledná výběrová řízení a vůbec všechno dobré. Všichni, kterým se postup obvodu nelíbí, v duchu jásali, že konečně má někdo jiný přístup.
„My máme čas. Můžeme diskutovat třeba půl roku,“ odpovídal na agresivní dotazy lidí, proč obvod tak spěchá s likvidací aleje, když neví, co vlastně v parku chce udělat. Sedláček ujišťoval, že to tak není, sliboval, když ho o to někdo žádal.
Taky se zlobil, když se lidé smáli jeho odpovědi, jak se havarijní stav lip projevil v době špatného počasí, kdy jiné stromy praskaly pod nápory větru a sněhu. „Když jste se podíval na sníh pod alejí, bylo to tam poseto větvičkami,“ odpověděl. Z pléna se ozval smích.
„To my jsme tady lovnou zvěří! My se ale snažíme věci změnit. Na obvodu je vnitřní audit. Zastupitelstvo se vyměnilo,“ upozornil. „Ti minulí by s vámi jinak mluvili! A jinak by jednali,“ řekl Sedláček mluvčímu petičního výboru Ivo Kaletovi, kterému oznámil, že ho zná z jeho předchozích aktivit.
Nakonec se ukázalo, že tento zástupce města není v zastupitelstvu, nepracuje na úřadě, je pouze členem zřejmě několika komisí. Byl na kandidátce ODS do zastupitelstva, ale nebyl zvolen. Když ho někdo žádal o vizitku, neměl.

Foto popis|

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Ostrava už nechce nové hypermarkety

14.4.2007 2:09 

OSTRAVA - Nové hypermarkety už v Ostravě nebudou vznikat ve velkém, jako tomu bylo v minulosti.  

Prohlásil to ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD). „Velké markety už v Ostravě neporostou jako houby po dešti. Maximálně se budou rozšiřovat ty stávající,“ potvrdil. Primátor tvrdí, že by bylo ideální, kdyby se v krajském městě rozvíjely malé obchody, v centru hlavně s exkluzivním zbožím, není to však reálné. Město také nemá žádné možnosti, jak tyto malé prodejce motivovat. „Ideální by byl rozvoj malých kvalitních obchodů, ovšem není to zřejmě reálné, protože by se to odrazilo v ceně zboží, která by byla jistě vyšší. Město nemá žádné možnosti, jak podpořit či zvýhodnit právě tyto podnikatele,“ vysvětlil Kajnar.

Upřesnil, že v současnosti jsou v Ostravě rozestavěny dva a připravují se stavby tří marketů. Staví se tak Retail Park, což je v podstatě dostavba Obchodního centra Futurum, a v Shopping parku Avion se rozšiřuje nákupní galerie. V Plesné připravuje Globus stavbu hypermarketu s galeriemi, stavební řízení probíhá v Porubě, kde by měl v blízkosti ulic Opavské a Francouzské časem stát nový Interspar. V centru města na Masarykově náměstí mělo vzniknout obchodní a administrativní centrum, stavební řízení tu však bylo zastaveno. V Nové Vsi mezi ulicí Mariánskohorskou a Hulváckým kopcem měl vzniknout obchodní areál. Pro stavbu však nebylo vydáno územní rozhodnutí. Na mrtvém bodě zůstaly také plány postavit v pátém porubském obvodě Diskont Plus, stejně jako zamrzla stavba Teska na Muglinovské ulici v Moravské Ostravě.

 

Mirka Chlebounová

 

E-mail na autora článku: jmeno.prijmeni@denik.cz
(jmeno.prijmeni = jméno a příjmení autora článku)
Pokud je článek psán pod zkratkou,
použijte e-mail: redakce.internet@denik.c

 

Debata: O ovzduší v Ostravě - Ostravsko má problém s prachem i polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Obojí škodí zdraví.

03.04.2007 - ŽANETA HORÁKOVÁ - str. 02

Ostrava - Jak je na tom ovzduší v Ostravě, jak ovlivňuje život a zdraví obyvatel města a která opatření by mohla množství škodlivin ve vzduchu snížit? Odpověď na tyto otázky se včera snažili najít účastníci konference o kvalitě ovzduší v Ostravě. Do krajského města se sjeli politikové, zástupci občanských sdružení, odborníci i lidé z průmyslových podniků.
Ovzduší na Ostravsku je na tom nejhůře v republice i v Evropě, zaznělo na konferenci hned několikrát. „Místo, kde se nacházíme, je nejhorší a srovnatelné jen s menším množstvím regionů v České republice,“ uvedl například náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha. „V evropském kontextu je to ještě výraznější. Ta tmavá tečka je Katovické vojvodství a ostravsko-karvinská oblast,“ doplnil a pomocí projektoru přítomným ukázal mapu kvality ovzduší v Evropě.
Nejproblémovějšími škodlivinami jsou prach a polycyklické aromatické uhlovodíky. Překročení ročního limitu prachu zaznamenaly v posledních letech všechny ostravské měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu kromě stanice v Porubě. U aromatických uhlovodíků stanice měří množství jejich hlavního představitele, benzo(a)pyrenu.
„V Ostravě je benzo(a)pyren nejproblémovější, na všech stanicích byl v letech 2004 až 2006 několikanásobně překročen limit. Nejlepší je to v Porubě, kde byl překročen dva až čtyřikrát, nejhorší v Bartovicích, kde bývá překračován více než desetkrát,“ uvedl ředitel ostravské pobočky ČHMÚ Zdeněk Blažek.
Účastníci konference se shodli i na tom, že škodliviny v ovzduší poškozují lidský organismus a že největším znečišťovatelem v kraji jsou velké průmyslové podniky.
„Dnes je již dostatek vědeckých důkazů, že PM10 (prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů -pozn.red.) působí negativně na lidské zdraví,“ řekl hlavní hygienik České republiky Michael Vít. Částice prachu například způsobují zhoršení onemocnění dýchacího systému, větší výskyt astmatických obtíží, srdečně-cévní onemocnění a jejich vlivem může docházet k předčasným úmrtím. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR také připomněl negativní účinky polycyklických aromatických uhlovodíků.

Kdo znečištění způsobuje?

„Osmdesát procent škodlivin produkují velké hutní podniky. Další přírůstky už jsou po jednotkách procent,“ řekl ministr Martin Říman.
Názory na řešení situace byly různé. „Problémem je slovo koncentrace. Když podniky dvakrát zvýší výrobu, dvakrát se také zvýší objem vzdušiny, kterou vypustí. Koncentrace škodlivin zůstává stejná, v absolutních hodnotách však je prachu dvakrát více,“ řekl poslanec Radim Chytka s návrhem, že je potřeba brát v úvahu právě absolutní hodnoty. Zároveň navrhl ministerstvu životního prostředí aktualizovat smogovou vyhlášku, která nezahrnuje polétavý prach.
Zúčastnění se shodli na dalších jednáních za účasti všech stran, kterých se otázka kvality ovzduší týká.

Řekli na konferenci

PETR KAJNAR, primátor Ostravy

„Ostrava má zájem o to, aby se řešily otázky spojené se stavem a kvalitou ovzduší. Město vyrostlo na těžbě černého uhlí a výrobě rudy a dodnes si nese zátěže tohoto průmyslu. Město usiluje o to, aby začal převládat průmysl s vysokou přidanou hodnotou, který je ekologický. Proti tomu ale stojí vše, co zatěžuje životní prostředí. Moderní průmysl nepůjde do zatížených oblastí.“
MARTIN ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu
„Posledních třináct let se nestálo na místě. Při zachování srovnatelné výroby došlo k razantnímu poklesu emisí. I tak ekologicky náročný průmysl, jako je metalurgie, může koexistovat s tím, co nazýváme čisté životní prostředí.“
ZDENĚK BLAŽEK, ředitel ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu
„Roční limit částic prachu PM10 byl v letech 2004 až 2006 překročen na všech stanicích v Ostravě kromě Poruby, tam se to k limitu pouze blíží. Horší je to u denního limitu. Na některých místech je překračován 170 až 190 krát. Nejlepší je to v Porubě, i tam však byl v roce 2006 limit překročen téměř dvojnásobně, než je povoleno.“
PETR JANČÍK, Vysoká škola báňská
„Jedinou možností je aplikovat na skupině zdrojů znečištění lokální emisní stropy. V zákoně to je obsaženo, jen to není realizováno.“
Foto popis| PŘEDNÁŠKA. Na konferenci o kvalitě ovzduší v Ostravě přednášel i Jan Potěšil z fakultní nemocnice.
Foto autor| FOTO: MAFA - JAROSLAV OŽANA
 

Spor o lipovou alej stále trvá

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
http://pravo.newtonit.cz
Datum: 17.04.2007, Autor: Karel Balcar, Zdroj: Právo, Strana: 11

Proti kácení čtyřřadé aleje stromů v Komenského sadech vznikají na území Ostravy hned dvě petice. Lidé se snaží 162 vzrostlých stromů zachránit před nájezdem motorových pil.
„Máme zodpovědnost nejen za alej, ale i za zdraví občanů,“ namítá starosta Moravské Ostravy a Přívozu Miroslav Svozil (ODS), který tvrdí, že stromy jsou staré, špatně rostlé a ohrožují chodce, kteří alejí procházejí.
„Už máme dva odborné posudky, které jsou pro kompletní obnovu lipové aleje. Čekáme ještě na třetí z Agentury pro životní prostředí, která působí v rámci ministerstva životního prostředí. Finální rozhodnutí, co s alejí, pak padne 12. června na zastupitelstvu,“ dodal Svozil, který odmítá variantu ekologických aktivistů, aby se vykácely jen nemocné stromy a ostatní zůstaly.
„Ať se vykácejí stromy, které je nutné skácet například kvůli chorobám, nebo aby neohrožovaly lidi. Tam to vidím jako nutné. Neztotožňuji se ale s variantou holoseče,“ tvrdí ostravská poslankyně parlamentu Věra Jakubková (SZ), která je odpůrcem kácení a následné nové výsadby. „Radnice málo dbá na to, že park pro lidi znamená kus jejich života. Chodí tam s dětmi, mají v něm svá oblíbená místa. Hodně lidí se proto kácení aleje dotýká osobně,“ dodala Jakubková s tím, že by radnice měla s občany více komunikovat.
Ekologičtí aktivisté i někteří občané Ostravy považují argumenty radních obvodu za sporné a jednostranné. Obracejí se na vlastní odborníky, kteří vypracovávají oponentní posudky. Lidé také začali podepisovat petice proti kácení čtyřřadé aleje.
„Vím o dvou peticích, ale oficiálně jsem je ještě nedostal. Obdržímeli je, budeme postupovat standardním způsobem podle zákona. Nicméně o aleji rozhoduje zastupitelstvo,“ dodal starosta Svozil.
Čtyřřadou alej o rozloze 30krát 210 metrů má podle návrhu radních nahradit v nejznámějším ostravském parku alej dvouřadá. Nové stromy budou podle Svozila vysazeny tak, aby vzájemně neprorůstaly a nevyvíjely se defektně.

Regionální mutace| Právo - Severní Morava
NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c) 2003
Zdrojem zpráv je PRÁVO, BORGIS, a.s. Copyright (c) 2000 - 2003

Proběhla druhá veřejná debata o Komenského sadech

1.6.2007
OSTRAVA - V úterý 29. května v 18 hodin začala již druhá veřejná debata s názvem „Jak budou vypadat Komenského sady?“ zaměřená na plánovanou rekonstrukci Komenského sadů a kácenní čtyřřadé lipové aleje. Pozvání přijala náměstkyně ředitele České inspekce životního prostředí v Praze Ing. Eva Tylová, zástupce občanského sdružení Svatý Václav Mgr. Ivo Kaleta, botanička RNDr. Věra Koutecká, vedoucí AOPK v Ostravě Mgr. Petr Birklen, akademický sochař Kurt Gebauer, Doc. Ing. PhD. Petr Jančík z VŠB-TU Ostrava, jeden z autorů posudku aleje Ing. Zdeněk Mráček Csc. a architekt Ing. Lubomír Rychtár, který kácení celé aleje navrhl.Tentokrát se pro vyjímečný zájem zúčastnili aktivně i 2 představitelé města. Ze strany zelených PhDr. František Vyhňák a Ing. Zdeněk Nytra z ODS. Role moderátora se ujal Ladislav Vrchovský.

První část debaty se věnovala plánu vykácet 162 zdravých lip. Plán vykácet lipovou alej vznikl podle ing. Rychtára z toho důvodu, že jsou vysázené v zápoji a ve čtyřech řadách, proto tedy jde údajně o neperspektivní stromy, které si konkurují a je třeba je vykácet a nahradit je novou výsadbou čítající 56 malých stromků. Dalším argumentem byla bezpečnost. „Některé stromy mají více kmenů a jsou tam tlakové vidlice. Stromy se musí vykácet také z bezpečnostních důvodů...“ uvedl dále. Neuvedl však proč hrozí lámání
vedlejších kmenů. Samotný fakt, že má strom více vedlejších kmenů mimo hlavní vrchol jako argument nestačí. Zlomení kmene by hrozilo, kdyby se zde vyskytovaly růstové anomálie což nebylo testy prokázáno.

Jako první vystoupil se svým projevem Mgr. Ivo Kaleta z občanského sdružení Svatý Václav. Sdružení iniciovalo provedení tří nezávislých posudků k aleji s cílem respektovat jejich závěry, ať budou jakékoliv.

Přestože se názory odborníků během debaty rozcházely, došlo většinou ke shodě na tom, že není nutné lípy kácet nejméně desítky let. „Stromy v aleji rostoucí v zápoji jsou na tyto podmínky zvyklé a je nutné provést šetrnou údržbu ořezem suchých větví u některých stromů. Lípa je běžně schopná dožít se věku až 800 let, proto nevidím důvod ke kácení stromů, které jsou staré 50-70 let. Uspořádání aleje je navíc unikátní a mělo by se zachovat“ znělo vyjádření RNDr. Věry Koutecké. „Pro plošné vykácení není oprávněný důvod,
ale je třeba postupná náhrada s rozložením na 10 a více let. Dalším řešením by bylo částečně vykácet vnitřní řady stromů nebo seříznout větve až o dvě třetiny. Lípy mají výbornou výmladkovou schopnost a vytvořily by potom husté koruny“ uvedl Ing. Zdeněk Mráček. Pro občany zřejmě nejdůležitější argumenty vznesl Doc. Ing. Petr Jančík, Ph.D. Z VŠB-TU : „ Stromy v lipové aleji, které chce radnice nahradit výsadbou malých stromků vyprodukují 21 tun kyslíku. Pokácením aleje příjde město o kyslík, který by vystačil na rok
1600 občanům a v místě bude ročně řádově o 100 tun prachu více.“

Druhá část debaty se věnovala budoucí podobě Komenského sadů jako celku. Občané především nechtějí mít z parku sportoviště, kterých je v okolí už tak dostatek. „Chceme zachovat park jako místo pro relaxaci a možnost jít v zastavěném centru na zdravý vzduch.Už to, že tam jsou dráhy pro inline bruslaře způsobilo, že do parku nechodí starší lidé.Alej je jedno z posledních stinných míst pro maminky s kočárky a procházku s dětmi v teplých letních měsících“ ozývaly se hlasy z publika.

Pozitivní věcí je fakt, že se debaty tentokrát zúčastnil větší počet zastupitelů. Také se ukázalo že obyvatelé jsou jednotni ve svém názoru na městskou zeleň a žádné kácení nechtějí.
Arnika Ostrava <http://ostrava.arnika.org/ostrava.arnika.org> - Jaromír
Šuhaj, tel.:777874457; http://arnika.org/novinky.shtml?x=2009030

 

Umělci řekli ne kácení lipové aleje v Komenského sadech

18. 5. 2007, 14:21 | Město > Zprávy | Ondřej Skácel
Ve čtvrtek 17. května se v antikvariátu a klubu Fiducia uskutečnilo literární čtení s názvem „163 stromů“. Celá akce byla podporou aleje v Komenského sadech, která čítá právě 163 lip. Z úst básníka Petra Hrušky, který se ujal role moderátora celého večera, hned na úvod ale zaznělo, že už nejde jen o samotné stromy. „V jisté chvíli už tady přestalo jít jen o lipovou alej, začalo jít o cosi obecnějšího a o cosi možná vážnějšího. Začalo jít o komunikaci, kterou vede město a kterou vedou politici s občany,“ řekl Petr Hruška a dodal, že způsob komunikace byl do této chvíle špatný, byl-li vůbec nějaký. Zbytek večera se ale nesl spíše v uvolněném duchu a desítky lidí, které na akci dorazily, se v jeho průběhu dobře bavily.
Svůj nesouhlas s plánovaným kácením přišly do horní galerie klubu Fiducia vyjádřit na dvě desítky umělců. Nechyběli mezi nimi ani spisovatel Jan Balabán, šéfredaktor časopisu Protimluv Jiří Macháček, básník Jakub Chrobák, literární vědec Libor Magdoň, režisér a dramatik Radovan Lipus nebo básník a novinář Jáchym Topol. Ten se ovšem z důvodu nedávné operace mohl zúčastnit jen telefonicky. Mezitím, co někteří autoři četli ukázky ze svých děl, jiní si přichystali novou tvorbu týkající se přímo sadů.
Největší úspěch sklidil referát Jana Balabána, který poukazoval na nebezpečnost stromů ve městech: „Jsou všude, kam se jen podíváš, tam vystrkují své výhonky. Za chvíli jsou z nich pruty a z prutů kmeny… Lezou nám do města ze všech stran… Chvíli se nedíváš a za domem ti stojí černý topol a pokroucenými haluzemi ti šmátrá do okna. Chvíli nečistíš okap a už z něj vyrážejí kmeny bříz, které ti za čas urvou střechu… Jírovce v parcích spojují koruny a berou světlo. Lípy zvedají svými kořeny dláždění, a když kvetou, kape z nich lepkavé svinstvo na zaparkovaná auta. Jeřabiny, červený marast, který je tady každý podzim… Aleje podél cest nás zabíjejí a na hřbitovech padá listí na naše hroby…“
Literární čtení bylo první z cyklu „Bude LÍP“, který je koncipován jako alej kulturních akcí proti záměru vykácet lípy v Komenského sadech. V rámci tohoto programu se uskuteční ještě dalších sedm večerů, mezi nimi i veřejná diskuze na téma Jak budou vypadat Komenského sady? nebo představení Divadla loutek Z deniku Ostravaka
<http://ostravablog.cz/foto/fotografie-z-inscenace-z-deniku-ostravaka/>

Brusel znovu kritizoval stav českých veřejných financí

http://www.novinky.cz/ekonomika/brusel-znovu-kritizoval-stav-ceskych-verejnych-financi_118635_jbdcv.html
Česko v úterý v Bruselu podle očekávání opět sklidilo kritiku za stav veřejných financí. Ministři financí Evropské unie vyzvali českou vládu, aby zpřísnila rozpočtovou politiku, která by umožnila snížit schodek veřejných financí pod tři procenta HDP v co nejbližší době.
10.7. 2007 16:07
BRUSEL - "Česko nedodržuje opatření, která slíbilo, a nepodniká nové potřebné kroky," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia. Podle něj za současnou rozpočtovou "krizi" může jednoznačně nárůst mandatorních výdajů, ale i povolební nejistota, kdy se Česko na dlouhou dobu ocitlo bez akceschopné vlády.

Úterní kritika není překvapením. Navíc jde jen o její první část. Češi se dostali do problémů zejména kvůli tomu, že politici napříč politickým spektrem před loňskými volbami neodolali rozdávání takzvaných volebních dárečků a neváhali utrácet za jednorázové navýšení nejrůznějších sociálních dávek. Značně tak přispěli k růstu rozpočtového deficitu, který by měl letos vystoupit ke čtyřem procentům HDP. ČR se přitom zavázala, že schodek nepřekročí 3,3 procenta HDP.

Po kritice Evropské komise, jež přišla s hodnocením konvergenčního programu, který jakýmsi plánem země při přechodu na euro, se očekávaně objevila i kritika ministrů financí. Ta navíc bude pokračovat na podzim, kdy budou šéfové státních pokladen schvalovat soubor doporučení, který by měl ČR přivést zpět na "správnou trať".

ČR je s veřejnými financemi mezi posledními šesti v EU

Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česká republika nadále patří mezi šest členských zemí s nejrizikovějším výhledem veřejných financí. Spolu s Maďarskem navíc bude na konci roku 2008 jedinou zemí v Evropské unii, která budou mít rozpočtový deficit vyšší než tři procenta HDP. Maďaři jsou na tom nyní výrazně hůře; zvedli však již bolestné reformy, k nimž Češi těžkopádně spějí - a to navržená opatření nepatří k "bolestným" z celoevropského pohledu.

Současné vláda se snaží reformy prosadit; tím však reformní snažení Česka nemůže podle Bruselu skončit. ČR se totiž ještě musí vypořádat se stárnutím populace, které ho ohrožuje opět téměř nejvíce v EU. Penzijní reforma navíc patří k daleko složitějším a komplexnějším než omezování rozpočtových výdajů.
Novinky, ČTK

Poruba: Kácení začne brzy

Moravskoslezský (Kraj Moravskoslezský), Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko
NÁHRADA ZA STROMY Radní Ostravy-Poruby slíbili místním obyvatelům, že jako náhradu za vykácené stromy v městské památkové zóně získají rekonstruovanou ulici a nová parkovací místa. Kácet se začne ještě letos.

Ostrava - V městské památkové zóně v Ostravě-Porubě se ještě letos začne kácet.

Výměnou za vzrostlé zdravé stromy lidem radní slíbili rekonstruované ulice a nová parkovací místa.

„Je rozhodnuto o celém projektu Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, M. Kopeckého a Urxově. Projekt, jehož součástí je i kácení stromů, schválila Česká inspekce životního prostředí,“ sdělil starosta Ostravy Poruby Miroslav Novák.

Povolení ke kácení bylo však dosud vydáno jen pro ulici Alšovu. Kácet se začne zřejmě v listopadu.

Kácet či ne? Názory se liší

V názorech na to, zda odstranit vzrostlé stromy či ne, si obyvatelé dotčených ulic často protiřečí, shodují se ale v tom, že problematiku parkování je nutné řešit komplexně.
„Pokud se cena benzínu nezvedne na 80 korun za litr, za takových pět let nová parkovací místa stejně nebudou stačit,“ vystihla názor mnohých Alena Halamíčková z Národního památkového ústavu v Ostravě, jenž k projektu vydal záporné stanovisko. Výkonný orgán, útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy, však i přesto stavbu povolil.

Stanovisko Národního památkového ústavu je nutným podkladem, který si musí magistrát nechat vypracovat. „Je ale jen jedním z podkladů, nejsme povinni se jím vázat,“ řekl letos v dubnu vedoucí oddělení památkové péče útvaru hlavního architekta Miroslav Křídlo. Sdružení Arnika vydalo podnět k přezkoumání rozhodnutí výkonného orgánu. „Útvar hlavního architekta neuvedl, proč nepřihlížel k rozhodnutí Národního památkového ústavu, své rozhodnutí nijak nezdůvodnil,“ popsala důvody podnětu k přezkoumání Helena Váňová z Arniky. Krajský úřad však přezkumné řízení zastavil. Ve svém posudku neopomněl fakt, že firma, která bude rekonstrukci provádět, společnost Stavia, má od města slíbeno šest milionů korun k realizaci první etapy stavby. Aby peníze získala, musí ale začít stavět ještě letos.

Újma, kterou by podle krajského úřadu utrpěl investor, je údajně ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé na úrovni památkové péče. „Z morálního hlediska je to nepřijatelné. Srovnávají dvě věci, které nelze srovnávat,“ zdůraznila Váňová.

„Vše je o prioritách. Pokud jsou prioritou auta, je jasné, že něco musí padnout,“ podotkl porubský zastupitel Dušan Richtár, který při jednání zastupitelstva loni v prosinci prezentoval svou vizualizaci budoucího vzhledu ulic.

„Jen pět metrů v průměru, tolik budou mít koruny nových listnáčů po patnácti letech,“ sděloval, zatímco na plátně ukazoval srovnání s průměrem současných košatých stromů. „Vycházím z přesných podkladů kanceláře, která projekt vypracovala,“ podotýkal.

Mánek: Akci vítáme v celku
Jak uvedl předseda jednoho z bytových družstev v ulici Kopeckého, Jaroslav Mánek,mnozí obyvatelé projekt podporují: „Jednali jsme spolu s předsedy bytových družstev sousedních vchodů a musím říct, že 85 až 95 procent lidí, kteří se jednání zúčastnili, celou akci vítá jako celek. S novými cestami, opravou propadlé kanalizace i třeba úbytkem listí na chodnících.“

O budoucím vzhledu ulic občané s radními jednali letos v únoru a březnu. Michaela Sonnenscheinová, jedna z iniciátorů petice proti kácení v městské památkové zóně, jíž podepsalo 2463 lidí, zpochybnila význam těchto projednávání. „Od radnice to byl jen způsob, jak prosadit své zájmy. Hlavně bych očekávala, že z jednání bude nějaký výstup. Ten chyběl.“ Na otázku, zda byly připomínky lidí zohledněny v konečné podobě projektu, starosta Novák odpověděl, že byly. „V největší míře se týkaly dosadby,“ uvedl.
Autor: MARKÉTA RADOVÁ http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=224&r=mfsevermorava&c=827288
 

Životní prostředí v Česku se začalo zhoršovat

5.10. 2007 14:49
Vicepremiér a šéf zelených Martin Bursík v pátek prezentoval veřejnosti stav životního prostředí v ČR. Podle zprávy za loňský rok, kterou předložil vládě ve středu, téměř dvě třetiny obyvatel země žijí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dosavadní trend zlepšování životního prostředí se zastavil. Stále větší problémy způsobuje doprava. Nejhorší situace je v Praze a v Moravskoslezském kraji.
PRAHA - Nejzávažnější situace s ovzduším je podle zprávy v Moravskoslezském kraji, kde jsou producenty znečištění velké průmyslové podniky, a v Praze. Snižuje se znečištění z velkých zdrojů, ne už tak z menších kotelen. Poprvé po letech meziročně přibylo nečistot ve vodách.
Na úvod tiskové konference si vzal slovo vedoucí informatiky ministerstva životního prostředí Jiří Hradec, který v obecném duchu uvedl, že stav životního prostředí se oproti dosavadnímu trendu již nelepší.
"Trend zlepšování se zastavil, v některých oblastech dokonce pozorujeme zhoršení," řekl Hradec.
Přibývá alergických onemocnění
Zdraví obyvatel podle zprávy negativně ovlivňuje také vysoké množství polycyklických aromatických uhlovodíků a přízemního ozonu ve vzduchu. "Největším problémem je jemný polétavý prach, který zároveň souvisí s nárůstem počtu alergických onemocnění," uvedl Bursík.
Množství emisí skleníkových plynů, o kterých se diskutuje v souvislosti s jejich dopadem na změny klimatu, v Česku podle předběžných dat mírně vzrostlo, a to vinou dopravy.
Neplní se imisní limity EU
Ve zprávě se dále uvádí, že ČR druhým rokem neplní na velké části území plošně závazné imisní limity. Za toto neplnění ji hrozí sankce od Evropské komise. V současnosti je jisté, že tyto limity nebudou plošně dodrženy ani v roce 2007.  Novinky, ČTK  http://www.novinky.cz/domaci/zivotni-prostredi-v-cesku-se-zacalo-zhorsovat_124020_b1j27.html

Dnešní menu – lužní les Turkov, aneb včera lípy, zítra Areál zdraví, pozítří Poodří...?

20.12. 2007, 13:56
Lidé! Leží mi na srdci poselství, kvůli němuž cítím, že jsem přišel na tento svět. Co je oním poselstvím, snad vyplyne z tohoto článku. Promlouvám k Vám všem, co dýcháte vzduch a chcete dýchat čistý vzduch, všem, kdož nacházíte inspiraci v ptačím zpěvu i hojnosti barev a tvarů kvetoucích bylin, všem, kdož nalézáte klid duše v korunách ševelících stromů, všem, kdož chápete odpovědnost každého z nás za zachování nejen oáz přírody, ale i jejího harmonického fungování jako celku, a to jak pro nás současníky tak pro generace našich dětí a dětí našich dětí. Promlouvám k Vám všem, kdož nedokážete být lhostejní vůči plánovitému, ale i nevědomému ničení přírody.

            Každodenně můžeme být svědky takzvaného rozvoje města Ostravy (a samozřejmě nejen tohoto města). Ano, při povrchním ohledání to může být jako rozvoj vnímáno – byvší začouzené ocelové srdce republiky dnes ledaskde hýří pestrobarevnou paletou nových fasád, výzdob a reklamních panelů, nabídkou nespočetného zboží v hyper, super, či megamarketech, obchůdcích i malých krámech, kolonami vlnících se šňůr převážně luxusních automobilů pořízených povětšinou na dluh, pardon na leasing i po hektarech rozrůstajících se nákupních a průmyslových center...dlouhý výčet už teď. Čekáte na „ale“?  Jistěže existuje. Jde jen o to, jak zbytnělo. Tedy o MÍRU a RYCHLOST jakou v našem státě mizí v soukolí tzv. rozvoje nejen zemědělská půda, ale často i poslední kousky přírody. A tato rychlost je obrovská. Jen od roku 1950 do roku 2000 přišla naše příroda o území velké cca jako Zlínský kraj. Toto území bylo vybetonováno, vyasfaltováno, zaplaveno přehradami, převedeno na chemií sužované lány orné půdy, zavezeno skládkami, apod. Akcelerace zástavby v posledních letech a hlad po půdě i nemovitostech probudila v lidech dřímající šílenství zkupování majetků, z něhož těží především státem tolerovaní lichváři realitních kanceláří. To je holý fakt. Já se však ptám KAM AŽ? Kam až se hodlají rozrůstat města a JAK DLOUHO budeme toto šílenství nazývat rozvojem či schovávat za „kulantní“ sousloví přitažení zahraničního kapitálu. Co víc, nekamufluje se snad tímto souslovím (které má být často zárukou nabídky nových pracovních míst) vyřešení tak s gustem omílané otázky nezaměstnanosti?! Ale přiznejme si, kolik z našinců půjde, a i když z naivity půjde, jak dlouho vydrží za pásy továren či za kasami hypermarketů, byť honosně znějících světových značek Hyundai, Philips, Carrefoure, apod. Vraťme se však k zástavbě. Než se začne produkovat, musí se postavit. A nejsnadněji postavíte na „zelené louce“, poněvadž, který z investorů by chtěl za miliony nejdříve asanovat naše byvší zkrachovalé průmyslové areály a teprve potom stavět?!

Je toto skutečně rozvoj nebo se jen hrstka mocných se svými zisky schovává za fasádu tohoto slova?! Troufám si říct, že okázalý „mrakodrap rozvoje“ byl postaven na tekutých píscích. Proč? Naše chtění přivádí přírodu na okraj propasti. Vedeni za ruku slepotou soukromého vlastnictví, falešných jistot a častokrát planě hyperaktivního kvaltování, ocitáme se na okraji této propasti společně s ní, s přírodou této Země. Ale sebereme odvahu podívat se na skutečnou povahu věcí? Na to KAM SPĚCHÁME? ZA ČÍM? Jedinou jistotou tohoto pozemského života (v podobě jak ho známe), je totiž smrt. O tom se ale v žádné škole neučí, doma povětšinou mlčí, žádná pojišťovna nás proti smrti nepojistí a žádný dům, uplacený lékař či samozvaný církevní hodnostář neuchrání. Zkrátka při pohledu smrti „do očí“ jsme v tom sami. Všichni společně, ale každý za sebe... Kdo nám však vtloukl do hlavy, že to jediné, co máme, je život v tomto těle? Tělo totiž nejsme, neboť to by potom nebyl žádný rozdíl mezi mrtvolou a tělem živým. Jsme tedy NĚCO VÍCE, co překračuje tuto tělesnost. Ale to něco musí mít svůj zdroj, z něčeho musí pramenit. Jsme tedy s více než 50.% pravděpodobností bytosti existující déle než 1 pozemský život (chcete-li jednu pozemskou tělesnost). Vsadit na nadpozemský život je tak slušná bilance i pro „nevěřící Tomáše“ – minimálně nic neztratíme a třeba můžeme něco i „získat“. Tak jak tak, toto tělo opustíme a s ním i hmotné statky – všechny. To je už z pohledu ekonomiky naprosto nevýhodná investice – náklady obrovské a návratnost nula. Jistě, řeknete si třeba, že jsou tady nějaké požitky a ty stojí za to. Jenže, co má na smrtelné posteli kdo z toho, že měl k obědu v osmdesátém devátém svíčkovou na smetaně a do svých padesáti tři orgasmy denně? Není tedy čas zastavit se, zklidnit se a neplašit se, že umřeme, protože stejně umřeme (minimálně jako tělo)... Nejdříve to bude nejspíše bodat u srdce, ale jakmile tuto skutečnost opravdu přijmeme, pocítíme jakousi úlevu a klid vyvěrající paradoxně z oné jediné jistoty, z jistoty, že NEMÁME CO ZTRATIT. Konečně se můžeme uvolnit – a najednou není čeho dosahovat a my poprvé v životě skutečně jsme. V tuto chvíli, byť by byla dlouhá jen jako záblesk světla, náhle pocítíme, že vše souvisí se vším, že vše je obsaženo ve všem, a že i ta nejmenší maličkost plodí ty největší důsledky. Náhle jasně uzříme, že každý z nás má na této Zemi své místo a své naplňující poslání a může skrze ovládnutí svých vlastních emocí a myšlenek přispět k rozkvětu nebo úpadku. Najednou pocítíme sounáležitost se vším živým, se vším stvořeným – s kameny, vodou, rostlinami, živočichy, s Vesmírem. Jediný tento záblesk Nám dá sílu postavit se tomu temnému, co v každém z nás dřímá a co plodí takové nesmysly, jako je ničit les kvůli asfaltové cesty... Vždyť proč vlastně cesty budujeme? Ne snad kvůli tomu, abychom se NĚKAM DOSTALI. Ale kam někam? Když pominu cestu z práce do práce, která je pro mnoho lidí jen nutností jak přijít k penězům, za něž si POTOM takzvaně užívají – dostanu se k víkendu a dovoleným. Ale čeho si v těchto chvílích užíváme? Není to čistý vzduch na horách, koupání u azurového moře, chytání ryb v jiskřivé, životem kypící řece, lyžování v majestátním tichu bělostných hor, jízda na kole či na koni pestrobarevnou mozaikou hájů, luk, polí, remízků a rybníků ... Nestává se právě TOTO vlivem rozrůstání měst a sídel MINULOSTÍ? Jistě, najdou se i tací a nedělám si iluze, že je jich málo, kdož budou oponovat – my si užíváme v nočních klubech, popijem v hospodách, zanakupujem v Tescu, zaboucháme si na střelnici či do zvířat, zarajtujem na mašině, zaběsníme si na komíně fabriky (Postřižiny budiž světlou výjimkou), zaskáčeme na banjee-jumpingu, do jedoucích nákladních vlaků či pod ně... Prakticky veškerý pokrok potažmo rozvoj je nasměrovaný tak, aby člověk žil pohodlněji, rozmařileji a měl více času. Ale co s ním? Co s časem, když člověk ztratil smysl života?! Pohodlí a rozmar totiž vede zdá se k jedinému, k tučnění těla a umrtvení ducha. Kolik lidí se dnes (často nedobrovolně) pachtí ve Fit-centrech, drží diety a zeštíhlovací kůry, chodí běhat, upravuje si silikony či liposukcí údy či se věnuje nejrůznějším (někdy i krvavým) sportům. Zkráceně, investuje „pokrokem“ získanou energii zase do toho, aby se energie zbavil, a co víc, do něčeho, co se stalo společenským standardem, ba konvencí. Do něčeho, co je hodno obdivu. Je tedy toto, čemu v současnosti říkáme rozvoj(pokrok), když už mnozí z našich předků uměli vložit svou energii do tvůrčí a naplňující práce? Práce NAPLŇUJÍCÍ TĚLO I DUCHA – to vidím jako rozdíl. Jistě, existovali feudálové a otrokáři, kterým poddaní a otroci museli sloužit – ale podíváte-li se blíž, sloužili ze svobodné vůle. V opačném případě se totiž většinou vzbouřili. A jak dějiny vypovídají, mnohem častěji než dnes. Dnes ke kapitalistickému otročení hrstce mocných přibylo široce rozšířené otročení vlastnímu tělu, což s sebou v důsledku strhává i přírodu. Jenže bez rozvoje vlastního vědomí, bez duchovní práce na sobě samém, bez uvědomění si toho, co na této planetě vlastně hledám, proč tu jsem a jaký to všechno má smysl, se nic nezmění,... zůstaneme otroky této pozemské existence.  

Hledám cestu, jak být stále tolerantnějším. Vím a cítím, že represe onou cestou není, ale lhostejný zůstat nemůžu. I když totiž pominu hloubku, jakou dá člověku prožitek v pulsující přírodě, namísto v polomrtvé industriální krajině, pořád je tady hierarchie. HIERARCHIE TOHO, CO JE PRO ŽIVOT V TÉTO ZEMI A NA TÉTO PLANETĚ NEPOSTRADATELNÉ A POVZNÁŠEJÍCÍ ČI NAOPAK ROZMAŘILÉ A SKLIČUJÍCÍ. Věřím, že jednou pocítíme onu posvátnou úctu ke všemu živému, a že tehdy se stanou debaty typu silnice versus lužní les bezpředmětné. Kéž je ta doba co nejblíže...                                        

Robert Albín

 

Studie: Polovina Čechů dýchá rakovinotvorný vzduch

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=618793
aktuálně.cz

22:59 | 8.10.2008 Pavel Baroch
Praha - Polovina Čechů musela loni dýchat ovzduší, v němž byly překročeny zdravotní limity pro rakovinotvorné látky.
Vyplývá to ze zatím nezveřejněné zprávy o stavu životního prostředí, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici a nejspíše už příští týden ji projedná vláda.
Analýza konstatuje, že nadlimitní karcinogenní benzo(a)pyren, který vzniká při spalování uhlí, nafty nebo při výrobě koksu a železa, v roce 2007 zaznamenaly 22 měřících stanic z jednatřiceti.
"Cílový emisní limit byl překročen na 4,9 procentech území, kde ale žije 51 procent obyvatel," konstatuje se ve zprávě. Loňské údaje jsou přitom díky příznivějším rozptylovým podmínkám o něco pozitivnější - v roce 2006 byl limit překročen na devíti procentech území, kde žije 69 procent obyvatel.
"Oproti roku 2006 roční průměry poklesly, a to především vlivem příznivějších meteorologických a rozptylových podmínek. Na většině lokalit jsou patrné nárůsty koncentrací během topných sezon," uvádí se ve studii, kterou ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími institucemi zpracovala Česká informační agentura životního prostředí CENIA.
Devítinásobné překročení limitu
V jednom se ovšem loňské údaje od těch předloňských neliší. Místem s nejvyššími koncentracemi rakovinotvorných látek v ovzduší zůstává i nadále ostravská čtvrť Bartovice.
"Nejvyšší roční průměrná koncentrace byla naměřena - stejně jako v loňském roce - v Ostravě-Bartovicích, kde byla hodnota cílového imisního limitu překročena téměř devětkrát," konstatuje ekologická zpráva pro vládní kabinet.
Podle rozptylové studie Vysoké školy báňské v Ostravě je ve městě největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami ocelářská společnost ArcelorMittal.
"Studie ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších ostravských obvodech Radvanice a Bartovice ke znečištění prachem ze zhruba 65 procent a u karcinogenních látek dokonce z více jak 85 procent," okomentoval studii Jan Šrytr z Ekologického právního servisu, který zastupuje občany těchto ostravských čtvrtí.


Arsen překonal limity na pěti místech
Ostrava patří rovněž mezi místa, kde stanice Českého hydrometeorologického ústavu naměřily vysoké koncentrace další rakovinotvorné látky - arsenu, který vzniká třeba při spalováním uhlí nebo výrobě kovů.
Ze 73 stanic byly nadlimitní hodnoty na pěti místech: v Ostravě-Bartovicích, Ostravě-Mariánských horách, v Praze 5-Řeporyjích, ve Stehelčevsi a Kladně-Švermově.
V Ostravě a Kladně-Švermově koncentrace arsenu překračovaly povolené limity už v minulých letech. "Na stanici Stehelčeves a v Kladně se měřilo teprve druhým rokem a překročení zde bylo indikováno poprvé," stojí v ekologické studii. V Praze 5-Řeporyjích během posledních čtyř let roční průměr postupně narůstal, až zde byla v roce 2007 poprvé překročena norma.
"Ačkoliv se oproti roku 2006 zvýšil počet lokalit s překročením imisního limitu z tří na pět, na většině z 24 měřených míst byl zaznamenán pokles roční průměrné koncentrace," uvádí Zpráva o stavu životního prostředí v roce 2007.

Městská zeleň pohltí až čtvrtinu nebezpečného prachu

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=522575

Pavel Baroch10:25 | 10.3.2008 |

Praha/Brusel - Vysazování stromů ve městech může snížit znečištění ovzduší drobnými částicemi prachu až o čtvrtinu. Konstatuje to nová studie, na kterou upozorňuje únorové vydání ekologického zpravodaje Evropské komise v Bruselu.

Jemný, pouhým okem neviditelný prach je podle posledních vědeckých poznatků pro lidské zdraví velmi nebezpečný. Vniká hluboko do dýchacího ústrojí a mohou se na něj vázat i rakovinotvorné látky. Do ovzduší se prach dostává například z výfuků aut nebo z komínů továren. Vysoké koncentrace prachu jsou například na Ostravsku nebo v Praze, ale kvůli topení uhlím i v mnoha malých obcích.

"Klíčová role stromů pro kvalitu ovzduší ve městech je známa už dávno. Dosud ale nebyla prozkoumána jejich schopnost pohlcovat také prachové mikročástice," komentoval expertní zprávu Martin Skalský z ekologického sdružení Arnika. Studie prokázala, že stromy dokáží prach zachycovat na povrchu svých listů či jehličí.

Radikální pokles znečištění

Vědci zkoumali schopnosti stromů pohlcovat částice menší než deset mikrometrů ve skotském Glasgowě a v anglických městech Birmingham, Wolverhamptom a Coventry v kraji West Midlands.

Výzkumníci vytvořili také statistický model, který ukázal, jak by se snížila koncentrace prachu, kdyby se vysadily další stromy. Znečištění by přitom mohlo poklesnout o 7 až 26 procent.

Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 procent na 16,5 procent rozlohy, koncentrace drobného prachu by se snížily o 19 procent. Rozšíření zelených ploch až na teroretické maximum 54 procent by vedlo k 26procentnímu poklesu. To by znamenalo, že by v ovzduší bylo každý rok o 200 tun prachových mikročástic méně.
Stromy v Glasgowě polapí pět tun prachu

A například ve skotském Glasgowě je možné snížit koncentrace prachu o šest procent, pokud by se zeleň rozšířila ze současných 3,6 procent rozlohy města na osm procent. Už nyní přitom ve skotském hlavním městě polapí stromy každý rok bezmála pět tun mikroskopických částic prachu.

"Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného prachu by poklesly o dvě až deset procent," řekl Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Vědci prokázali, že nejlepšími pohlcovači prachu jsou stromy s velkým povrchem listů a jehlic, tedy třeba jasan, borovice či modřín.

"Je to další důvod pro to, abychom o městkou zeleň pečovali a dřeviny káceli jen ve skutečně závažných případech. Z nové studie jasně vyplývá, že zelené plochy ve městech je vhodné rozšiřovat," poznamenal Skalský.

Vědci ovšem upozornili i na to, že pohlcování prachových částic má i svá rizika. Prach totiž nezmizí, ale hromadí se v půdě pod stromy. Některé stromy navíc vylučují těkavé organické látky, které přispívají ke vzniku přízemního ozonu.

Kde se dýchá nejlépe?

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?r=mfsevermorava&v=266&c=1084064

Moravskoslezský (Kraj Moravskoslezský), Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko, 12. listopadu 2008, Autor: MARKÉTA RADOVÁ

KVALITA OVZDUŠÍ V OSTRAVĚ Městský obvod Radvanice a Bartovice má nejhorší ovzduší na Ostravsku. I přesto láká k bydlení stále více lidí. Tím hlavním důvodem pro ně totiž je nízká cena pozemků, vykoupená znečištěným ovzduším. V těchto místech hodně trpí hlavně děti.

Ostrava - „Ovzduší je tady hrozné.“ „Když za mnou přijede na návštěvu bratr z Jeseníků, zničehonic se mu objeví ekzém.“ „Obě moje dcery mají astma. Kvůli ovzduší.“ Takové byly reakce Ostravanů v anketě, kde jsme se ptali, jestli jim vyhovuje ovzduší, které dýchají. Reagovali tak lidé z různých ostravských obvodů, zdaleka ne jen z Radvanic a Bartovic, které jsou v souvislosti s kvalitou ovzduší oprávněně zmiňovány nejčastěji. Proto, že tamní koncentrace některých škodlivin dosahují nejvyšších hodnot v Evropské unii. Kdo však žije v Mariánských Horách či třeba Vítkovicích a myslí si, že dýchá o třídu lepší vzduch než lidé z Bartovic, plete se.

„Ve staré části Ostravy, od Vítkovic, přes Mariánské Hory, centrum až po Přívoz, je ovzduší často horší než třeba v okrajových částech Bartovic. Vliv tady mají nejen lokální topeniště a doprava, ale hlavně průmyslové zdroje - Vítkovice, koksovny Šverma a Svoboda, teplárny nebo Moravské chemické závody. Problém se tady zároveň týká více lidí, zástavba je tu hustší,“ říká Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské - Technické univerzity. Právě na jeho pracovišti před čtyřmi lety vznikl unikátní model znečištění ovzduší Ostravy, který umožňuje zjistit, jak vysoké jsou koncentrace škodlivin v různých částech města. Teď vzniká nový model, na kterém autoři pracují podle zadání města a který kromě znázornění vlivu zdrojů znečištění na ovzduší ve městě pohlíží i vpřed, do doby, kdy znečišťovatelé omezí emise, kdy bude hotova dálnice i její přivaděče. Jásat nad kvalitou ovzduší nemohou ani obyvatelé Hrabůvky, Zábřehu, Hrabové či třeba Nové Bělé. Když vítr fouká od severovýchodu, což je druhý nejčastější směr, přináší sem emise z ArcelorMittalu Ostrava. „Pokud huť splní, co slibuje, a po odprášení aglomerací z nich bude vypouštět až o 70 procent menší objem prachu, projeví se to na kvalitě ovzduší v širokém okolí včetně Havířova nebo Studénky,“ říká Petr Jančík. „V Radvanicích a Bartovicích ale díky rozložení terénu a poloze obvodu v závětří huti jisté problémy s kvalitou ovzduší zůstanou i po chystaných investicích,“ míní Libor Černikovský z ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Kde lidé v Ostravě dýchají relativně čistý vzduch? Zatím třeba v Porubě, kde dosahují průměrné roční koncentrace v letech s dobrými rozptylovými podmínkám podlimitních hodnot. Kvůli kácení stromů, výstavbě hypermarketů, hal a nárůstu dopravy se i zde ale může ovzduší zhoršit.

Vichr úřadům práci neušetřil

Sporná alej stojí dál, vědci se nemohou dohodnout, zda ji skácet    Regionální mutace| Lidové noviny - Morava, 1. listopadu 2008, JAN KRÁL

OSTRAVA Pokud na ostravské radnici věřili, že za ně čtvrteční vichřice vyřeší, co dělat s problémovou alejí v Komenského sadech, mají smůlu. Celkem 160 lip vlivy počasí přečkalo. Stejně jako téměř dvouleté debaty, zda je nechat růst, nebo pro jistotu skácet.
Už dva roky jsou někteří odborníci přesvědčeni o tom, že stromy v největší ostravské aleji jsou ve špatném stavu a mohou být kolemjdoucím nebezpečné.
Vědci: Stav stromů je dobrý, ale raději je pokácejte Jiní odborníci však říkají něco úplně jiného: stromy jsou podle nich v pořádku. Jasno měl dát posudek Botanického ústavu Akademie věd, který vzniká déle než rok. „Až bude posudek z akademie, teprve se uvidí,“ zněla standardní odpověď úřadů, co bude dál. Pražští akademici však do sporu více světla nevnesli. Jejich třístránkový posudek vyhotovený na sklonku října konstatoval, že zdravotní stav stromů je sice dobrý, ale kvůli bezpečnosti osob by bylo lepší je pokácet.
„Ten posudek je vnitřně rozporuplný,“ konstatuje Ivo Kaleta z občanského sdružení Svatý Václav, které o záchranu lipové aleje v jednom z nejnavštěvovanějších ostravských parků u Nové radnice již téměř dva roky bojuje.
V pondělí se právě v nedaleké Nové radnici setkají zástupci sdružení i s úředníky odboru životního prostředí ostravského magistrátu. Schůzka má rozhodnout o dalším osudu aleje. I přes řadu v minulosti vzniklých posudků je diskuse prakticky stále na počátku. Má se čtyřřadová alej stará zhruba padesát let skácet a nahradit jinými, mladšími a také ovšem mnohem menšími stromy?
V tomto týdnu se objevil na stolech ostravských úředníků zatím poslední posudek soudní znalkyně v oboru dendrologie Boženy Gregorové z Prahy. Posudek si nechala vypracovat Česká inspekce životního prostředí. Stručně vyjádřeno, Gregorová uvádí, že pokud bude o alej řádně pečováno, může být ještě dlouhou dobu funkční. „Alej je funkční a biologicky, ekologicky i sadovnicky velmi hodnotná,“ konstatuje znalkyně. S takovým posudkem zcela souhlasí i lidé ze sdružení Svatý Václav. „Posudek paní Gregorové je skutečně odpovědně udělaný,“ chválí expertku Ivo Kaleta.
Obvodní úřad Moravské Ostravy a Přívozu na začátku roku 2006 oznámil, že chce lípy skácet. Nové vedení radnice vycházelo z posudků, které kvalifikovaly stromy jako zanedbané, a hlavně o nich mluvilo jako o potenciální hrozbě a skloňovalo vyjádření o katastrofálním stavu lip. Alejí denně projdou stovky a v hezkých dnech možná i tisíce lidí. „Odpovědnost, když se něco někomu kvůli špatnému stavu stromu stane, leží na nás,“ připomínal starosta obvodu Miroslav Svozil. Plány na kácení však vyvolaly ve městě velký odpor. „Stala se z toho politická záležitost,“ konstatuje mluvčí obvodu Vladimír Vavrda.
Loni v létě o aleji lip jednali obvodní zastupitelé a už tenkrát se podivovali nad rozporuplností tehdejších posudků. „Jde jen o lipový porost, to už snad nejsou ani stromy,“ zní argument zastánce kácení, zastupitele Petra Sedláčka. Stejně tak i zahradní architekt Lubomír Rychtár argumentoval, že stromy trpí hustým nasazením, nedostatkem světla i špatnou péčí v minulých letech. „Jde o podprůměrné dřeviny, které mohou být v budoucnu velmi nebezpečné,“ argumentoval tehdy architekt.
Stromy bez problémů přečkaly i několik vichřic Opačného mínění bylo dva a půl tisíce signatářů podepsaných pod peticí proti kácení ostravských lip. Podepsala se například i operní pěvkyně Eva Dřízgová-Jirušová nebo spisovatel Jan Balabán. Stromy v aleji během zhruba dvaadvaceti měsíců přečkaly nejen čtvrteční vichřici, ale i několik dalších předtím. Bez úhony. „Vedení obvodu se pro něco rozhodlo, a teď jen hledá argumenty, proč to vlastně udělat,“ míní Kaleta.
Vladimír Vavrda za centrální ostravský obvod prohlašuje, že nezbývá než počkat, na jakém konečném verdiktu se ohledně kácení veřejnost, odborníci i úřady dohodnou. Tomu pak práce v parku podřídí.

Ostrava nechce studii o ovzduší

http://www.lidovky.cz/ostrava-nechce-studii-o-ovzdusi-dnx-/ln_noviny.asp?c=A081018_000137_ln_noviny_sko&klic=228165&mes=081018_0

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava, 18. října 2008
OSTRAVA Ekologické sdružení Arnika zaslalo otevřený dopis ostravskému primátorovi Petru Kajnarovi, v němž žádá, aby město umožnilo studie vlivu znečištěného ovzduší na lidské zdraví, a to na městských strážnících. Arnice se nelíbí to, že město se už dříve k jejímu projektu postavilo negativně, a chce, aby svůj postoj přehodnotilo. Mluvčí města Andrea Vojkovská znovu potvrdila, že město o studii nemá zájem, protože zpracovává vlastní.

EPS zažaloval rozhodnutí, které umožnilo huti využít kapacitu

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2126146

21. října 2008 15:08
OSTRAVA (ČTK) - Právníci programu GARDE, Ekologický právní servis (Garde-EPS) zažalovali u Městského soudu v Praze rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), které potvrdilo verdikt moravskoslezského krajského úřadu umožňující firmě ArcelorMittal Ostrava využít maximální kapacitu provozu ocelárny. Podle právníků vydal krajský úřad povolení nezákonným způsobem a ministerstvo se odmítlo problémem po věcné stránce zabývat. O podání žaloby dnes ČTK informoval právník programu Garde-EPS Jiří Šrytr. Krajský úřad i MŽP pochybení odmítají.

"Ministerstvo se absolutně vůbec nezabývalo věcnými námitkami a vůbec neprovedlo dozorovou činnost. Proto nám nezbylo nic jiného než se obrátit na soud, který žádáme rovněž o zrušení rozhodnutí krajského úřadu," dodal Šrytr.

Největší domácí výrobce oceli a jeden z největších znečišťovatelů ovzduší v zemi ArcelorMittal Ostrava (AMO) požádal o souhlas s modernizací zařízení na plynulé odlévání oceli začátkem letošního roku. Krajský úřad žádost schválil o tři měsíce později a současně stanovil zpřísněné podmínky pro vypouštění škodlivin z haly ocelárny do ovzduší, podle EPS se ale lidé neměli možnost se změnami a jejich dopady seznámit. Podle krajského úřadu je záměr AMO v souladu s už dříve schválenou projektovou dokumentací a integrovaným povolením z roku 2004. Rozhodnutí krajského úřadu v létě EPS napadl u MŽP, úřad však toto odvolání zamítl.

MŽP zatím podle svého mluvčího Jakuba Kašpara nezná ani text žaloby, tudíž se k ní může obtížně konkrétněji vyjadřovat. "Napadnout rozhodnutí jakéhokoli úřadu žalobou je právem občanů této země a je svrchovanou pravomocí soudu rozhodnout. MŽP má nicméně zato, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnou legislativou," reagoval mluvčí na dotaz ČTK.

Žaloba namířená proti rozhodnutí MŽP byla u pražského soudu podána zhruba před měsícem, uvedl Šrytr. Zveřejnění tohoto kroku chtěli právníci podle Šrytra spojit s dnešním oznámením vzniku aliance Nebe nad Ostravou. Cílem společné platformy Garde-EPS a občanského sdružení Vzduch je přesvědčit ArcelorMittal Ostrava, aby rychle řešila extrémní znečištění ovzduší způsobeného jejím hutním závodem v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice.

Ostravská ocelářská firma slíbila letos investovat do zlepšení životního prostředí nejméně 1,5 miliardy korun. AMO má podle ředitele pro ekologii Petra Baranka povoleno vyrábět 3,6 milionu tun oceli od roku 2004. Zatím ale ocelářská firma dokázala zpracovat jen kolem 3,1 milionu tun.

Kraj může lépe hlídat čistý vzduch

http://www.ecomonitor.cz/clanek.shtml?x=2131209

19. listopadu 2008, Radim Kijonka
OSTRAVA (Právo) - Díky novele zákona o ochraně ovzduší dostane krajský úřad účinnější zbraň

Krajský úřad v Ostravě začne prověřovat limity znečištění, takzvaná integrovaná povolení, u největších znečišťovatelů v moravskoslezském regionu. Například dvěma největším znečišťovatelům – ArcelorMittal Ostrava a Třineckým železárnám – se chystá limity prašnosti a vypouštění tuhých látek zpřísnit.

Navíc chce tlačit na další opatření, která mají zajistit, aby se v nadcházejícím zimním období ještě více nezhoršovala očekávaná smogová situace. Ministerstvo životního prostředí v této souvislosti přišlo s informací, že díky novele zákona o ochraně ovzduší dostane Krajský úřad v Ostravě do rukou ještě silnější zbraň, jak bojovat se znečištěným ovzduším. „Krajský úřad již připravil harmonogram přezkumů integrovaných povolení pro takzvané TOP provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší, které povedou k dalšímu snížení primárních, ale i sekundárních emisí především tuhých látek, ale i oxidu siřičitého a oxidu dusíku,“ uvedla v minulém týdnu mluvčí krajského úřadu Barbara Odstrčilíková.

Přezkoumaní jednotlivých opatření už byla nebo budou zahájena u většiny největších znečišťovatelů do konce letošního roku. „Například pro největší TOP provozovatele zdrojů primárního i sekundárního „prachu“ ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, budou stanoveny maximální koncentrační emisní limity ve výši 20 až 50 mg/m3 a zároveň maximální emisní strop pro tuhé látky pro výrobu aglomerátu ve výši 400 tun za rok,“ konstatovala Odstrčilíková. Mezi dalšími požadavky krajského úřadu po znečišťovatelích bude to, aby v co nejkratší době předložili stavební dokumentaci řešící odprášení aglomerací.

Novelu zákona o ochraně ovzduší schválila minulý týden Poslanecká sněmovna. „Zákon pomůže především Moravskoslezskému kraji, který patří k nejpostiženějším regionům,“ uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).

Arnika: V Porubě se má v pondělí začít kácet i přes nesouhlas občanů

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20090212_stromy_alej_poruba_kopeckeho.html

Ostrava - Alej v ulici Kopeckého v ostravské čtvrti Poruba má v příštím týdnu od 16. února padnout. Vylepené plakáty v tamních domech vyzývají k vyklizení ulic, záměr vykácet alej potvrdili úředníci i na telefonický dotaz občanů. Porubská radnice svůj krok obhajuje.
Autor: Zdeněk Havlena

Moravskoslezský deník, 13.2.2009 10:25

Stromy v Porubě
Autor: DENÍK/Adolf Horsinka

"Doufali jsme, že porubská radnice vyslyší námitky 2400 občanů podepsaných pod peticí a ustoupí od kácení místních zdravých stromů. Dnešní situace bohužel ukazuje, že magistrát nestojí na straně ochrany zeleně a životního prostředí obyvatel,“ uvedla Helena Váňová z ostravské pobočky Arniky.

Porubská radnice k zamýšlenému kácení vydala tiskové prohlášení, pod které se podepsali Lumír Palyza (ČSSD), starosta městského obvodu Poruba, Petr Mihálik (ČSSD), místostarosta městského obvodu Poruba. Potvrzují záměr radnice vykácet vzrostlé stromy na ulici Matěje Kopeckého a uvádějí: "Úpravy si vyžádal nevyhovující stav vozovek, chodníků a městské zeleně, v žádném případě nejde pouze o budování nových parkovacích stání, jak argumentují někteří aktivisté. Stromy v prvním stavebním obvodu, který byl vystavěn v padesátých letech minulého století a je součástí památkové zóny, dosahují stáří padesáti až šedesáti let. Nemáme jistotu, že jsou tyto dřeviny ve stoprocentní zdravotní kondici. I stromy, které se jeví jako zdravé, být zdravé nemusejí. Dokazuje to nedávná tragická událost ve Zlíně, kdy na první pohled zdravý strom zmařil dva mladé lidské životy. V posledních dvou letech evidujeme v Porubě desítku případů vývratu stromů či pádu silných větví. Dva případy byly obzvláště alarmující – jeden strom se vyvrátil v blízkosti dětského hřiště na Havlíčkově náměstí, druhý spadl na přechod pro chodce na Hlavní třídě a můžeme hovořit o zázraku, že nedošlo k újmě na zdraví či lidských životech. Poslední případ pádu silné větvě na automobil jsme zaznamenali koncem loňského roku v Urxově ulici, která je také zahrnuta do projektu komplexní rekonstrukce."

Představitelé porubské radnice argumentují tím, že stromy v prvním stavebním obvodu dosahují velkých rozměrů, byly v padesátých letech vysazovány chaoticky a nekoncepčně, jsou v hustém zápoji a jejich koruny jsou deformované. "Stromy jsou proto náchylnější k rozlamování a pádům. Základ výsadby tvoří stromy, které jsou pro sídlištní zástavbu naprosto nevhodné, například lípy a topoly. Kvůli nevhodné výsadbě mají lidé v těchto lokalitách v bytech tmu, zimu a vlhko. Lípy navíc patří k významným alergenům. Kořenový systém stromů způsobuje nadzvedávání chodníků a poškozuje inženýrské sítě." Dodávají, že na porubský úřad se opakovaně obracejí zástupci bytových družstev prvního stavebního obvodu i jednotliví obyvatelé z těchto ulic a apelují na co nejrychlejší řešení obnovy zeleně.
"Od obyvatel ulic, v nichž už rekonstrukce proběhla, máme pozitivní ohlasy. Naopak pod peticí proti kácení stromů jsou ve velké míře podepsáni lidé, kteří nemají trvalé bydliště v této lokalitě, řada signatářů dokonce nebydlí ani v Ostravě. Argument, že kácení znehodnocuje památkovou zónu, kde má být kladen důraz na zachování původního charakteru místa, je neopodstatněný. Dobové fotografie a záběry z padesátých a šedesátých let jasně dokazují, že první stavební obvod v Porubě byl v té době slunným, prostorným místem. My tento svěží vzhled Porubě navracíme, samozřejmě s ohledem na potřeby lidí žijících ve 21. století, proto v rekonstruovaných ulicích dojde k nárůstu parkovacích míst, nikoliv ale k úbytku zeleně."

Podle údajů porubské radnice na území městského obvodu Poruba evidují 22 tisíc stromů. V rámci rekonstrukce ulic Alšova, Budovatelská, Čs. exilu, M. Kopeckého a Urxova bude vykáceno 132 letitých stromů, což představuje 0,6 % z celkového počtu stromů v Porubě. Za 132 vykácených stromů chce radnice vysadit 152 nových stromů, které jsou pro výsadbu v sídlištní zástavbě vhodnější než původní dřeviny. Tvrzení, že první porubský obvod zůstane i nadále zeleným místem, dokládají vizualizací budoucí podoby ulice M. Kopeckého.
 

V Porubě se zatím nekácí

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20090216_stromy_kopeckeho_poruba_kaceni.html

Ostrava - Radnice porubského obvodu respektuje rozhodnutí České inspekce životního prostředí. Ta označila stromy v ulici M. Kopeckého, jež měly jít k zemi, za dlouhodobě perspektivní.
Autor: Martin Pleva

Moravskoslezský deník, 17. 02. 2009

Ulice Matěje Kopeckého v Ostravě-Porubě
Autor: DENÍK/Miroslav Kucej

Vzrostlé stromy na ulici M. Kopeckého v Ostravě-Porubě se v pondělí měly začít kácet. Letité dřeviny ale dál stojí na svém místě. Jejich odstranění totiž doslova za pět minut dvanáct zatrhla porubské radnici Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

„Rozhodnutím o předběžném opatření jsme nařídili Statutárnímu městu Ostrava, respektive obvodu Poruba, aby se zdrželo pokácení nebo přípravy na pokácení předmětných dřevin, a to jak vlastními silami, tak prostřednictvím jiných osob. Předmětné stromy jsou v dobrém zdravotním stavu a mají před sebou minimálně třicet let produktivního života,“ sdělila mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová.

Rozhodnutí od inspekce obdržela porubská radnice až v pátek, kdy už vrcholily přípravy na kácení. Informováni o něm už v té době byli i obyvatelé zmiňované ulice.

„Toto rozhodnutí plně respektujeme a nebudeme provádět rekonstrukci ulice M. Kopeckého v plánovaném termínu. V této chvíli zpracováváme důkladnou analýzu rozhodnutí ČIŽP a zjišťujeme, jaké důvody vedly inspekci ke změně postoje oproti roku 2007, kdy prošetřila projektovou dokumentaci komplexní rekonstrukce ulic prvního porubského obvodu a shledala, že postupujeme v souladu se zákonem. Současně zvažujeme možnost odvolání proti tomuto rozhodnutí,“ přiblížila postoj porubské radnice Jana Končítková.

Závěrem ještě dodala, že projekt rekonstrukce ulice M. Kopeckého povolil v loňském roce Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí. Jeho rozhodnutí pak letos v lednu potvrdil i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství.
 

Lipám v Komenského sadech zvoní umíráček

http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20090206_alej_lipova_komenskeho_stromy_ostrava.html

Ostrava - Osud čtyřřadé lipové aleje v Komenského sadech se zdá být zpečetěn. Desítky let staré stromy, jejichž větve tvoří krásnou gotickou klenbu, mají jít podle rozhodnutí magistrátu k zemi.
Autor: Martin Pleva

 Moravskoslezský deník, 7.2.2009

Lipová alej v Komenského sadech
Autor: DENÍK/Miroslav Kucej

Boj o záchranu více než sto padesáti stromů v ostravském „central parku“ vyznívá marně. Občanská sdružení usilující o zachování čtyřřadé lipové aleje v Komenského sadech se v těchto dnech dozvěděla dlouho očekávaný verdikt odboru ochrany životního prostředí ostravského magistrátu.

„Kácení se povoluje. Konkrétní důvody k tomu jsou dva – v prvé řadě bezpečnost lidí, za druhé už existující projekt na revitalizaci daného území,“ zaznělo z radnice s tím, že v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že vykácení aleje bude mít dopad na kvalitu ovzduší v místě.

Rozhodnutí magistrátu vznikalo především na základě posudku Botanického ústavu Akademie věd, a bylo vydáno na konci ledna. Jako první o něm informovala regionální příloha MF Dnes. Verdikt je zatím nepravomocný a občanská sdružení se proti němu mohou odvolat. Což také hodlají udělat. Už dříve totiž poukazovali na to, že zmiňovaný a pro magistrát stěžejní posudek je příliš strohý a s rozporuplnými závěry.

„S rozhodnutím každopádně nesouhlasíme. Odbor životního prostředí ostravského magistrátu považoval za relevantní jen ty posudky, které byly pro kácení. Nevzal v potaz mnohé další posudky, jež naopak hovořily jednoznačně ve prospěch aleje. Jeden z nich byl například od renomované dendroložky Boženy Gregorové,“ vyjádřil se Ivo Kaleta z občanského sdružení Stromy ve městě. „Odvoláme se ke krajskému úřadu a případně podnikneme další kroky, které objektivně zhodnotí stav této cenné aleje. Budeme i nadále usilovat o její záchranu,“ dodal Kaleta.

Starosta centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Miroslav Svozil nyní nechtěl možné kácení v sadech komentovat. Aktuální rozhodnutí magistrátu podle svých slov respektuje, dokončení celé záležitosti vlekoucí se zhruba dva roky však stále vidí jako běh na dlouhou trať. „Sdružení se budou určitě odvolávat, takže to nevnímáme jako hotovou věc. My nyní pracujeme na investičním záměru rekonstrukce Komenského sadů v jiných částech, než je ona lipová alej,“ sdělil Deníku Svozil.


Co říkaly posudky?
Sdružení Stromy ve městě rozeslalo stěžejní posudek Botanického ústavu Akademie věd ČR zpracovaný na žádost ostravského magistrátu v závěru loňského roku odborníkům ke komentáři. „Z jejich reakcí vyplynulo, že po obsahové i formální stránce nedosahuje kvality, jaká se od akademické instituce očekává. Navíc je vnitřně rozporuplný – posudek vyznívá v neprospěch aleje, ovšem v dopracované verzi se přiznává, že celkově je alej v dobrém (průměrném) zdravotním stavu,“ sdělila Dita Eibenová ze sdružení Stromy ve městě.
 

Zatím posledním posudkem hodnotícím stav aleje byla práce dendroložky Boženy Gregorové. Tato soudní znalkyně a zakladatelka oboru ošetřování dřevin v České republice se vyjádřila jednoznačně ve prospěch zachování aleje. Posudek zpracovala pro Českou inspekci životního prostředí.
„Předmětná alej, bude-li jí věnována pravidelná údržba a včas budou realizovány potřebné zákroky, může být z hlediska sadovnicko-estetického, biologicko-ekologického a zdravotně-hygienického ještě dlouhou dobu funkční. A to nejen lokálně, ale i s širším dopadem na životní prostředí města Ostravy,“ píše mimo jiné Gregorová ve svém posudku.

Od silnic má zmizet 9 tisíc stromů. Inspekce je brání

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=629728
Pavel Baroch, Aktuálně.cz, 17.2.2009


Autor: Martina Běhounková


Praha - Cestáři plánují, že podél silnic v celé republice pokácí letos na devět tisíc stromů.

Zjistila to Česká inspekce životního prostředí, která se obrátila na organizace, které mají údržbu komunikací na starost.

Jelikož na oficiální dopis neodpověděli všichni, předpokládá inspekce, že ve skutečnosti by z české krajiny mohlo zmizet dokonce více než devět tisíc stromů. A to se inspekci nelíbí.

Plánuje proto kontroly především v těch oblastech, kde se připravuje kácení celých alejí. A pokusí se aspoň některé stromy zachránit.

"Pokud půjde o jednotlivé suché či nemocné stromy, pravděpodobně to řešit nebudeme. Zaměříme se na kácení více stromů najednou a především na případy, kdy jsou uváděny bezpečnostní důvody, tedy že jsou stromy zdravé, ale mohou při vyšší rychlosti ohrozit automobilisty," řekl Tomáš Mařík, vedoucí odboru ochrany přírody České inspekce životního prostředí.
Sníh na Vysočině

Právě ochrana řidičů je nejčastějším zdůvodněním toho, proč v těsné blízkosti silnic mizí vzrostlé stromy.

"Existují studie, které upozorňují, že na místě, kde se zcela vykácely stromy podél silnic, dopravních nehod neubylo. Naopak jich přibylo, protože řidiči jeli tímto úsekem mnohem vyšší rychlostí a řízení nezvládli," tvrdí ředitelka inspekce Eva Tylová.

Inspekce proto chce prosadit to, aby na místech, kde to půjde, místo kácení vybudovali silničári ochranná svodidla nebo porazili jen jednotlivé stromy, které představují skutečné riziko.

"Nemělo by se stát, že někde zmizí celá alej s vysokou biologickou hodnotou kvůli snadnějšímu silničnímu provozu a jinde suché stromy poblíž silnice zůstanou stát," říká s odvoláním na zkušenosti z minulých let Tomáš Mařík z České inspekce životního prostředí.
Podzim

Střední Čechy bez dvou tisíc stromů

Z ankety mezi silničáři vyplynulo, že nejvíce stromů má být pokáceno ve Středočeském kraji, a to bezmála dva tisíce.

Jelikož inspekci neodpověděla na oficiální žádost Střediska správy a údržby dálnic v Bernarticích, Rudné, Poříčanech a Nové vsi, může být toto číslo ještě vyšší.

Více než tisíc stromů má zmizet i v Plzeňském, Jihomoravském, Olomouckém a Královéhradeckém kraji. Ani v těchto regionech nejsou počty kompletní.

Česká inspekce životního prostředí tvrdí, že náhradní výsadba je přitom zcela nedostatečná. Inspekce se přitom plošnému kácení alejí snaží bránit už od roku 2006, kdy spor se silničáři dokonce řešili ministři dopravy a životního prostředí Aleš Řebíček a Martin Bursík.

"Obecní úřad může nařídit náhradní výsadbu, ale pouze když vydává povolení ke kácení. Jenže kácení se děje většinou jen na pouhé oznámení, takže obecní úřad ani nemůže náhradní výsadbu uložit," připomněla vedoucí právního odboru inspekce Jitka Jelínková.